Nový život přehled
Dante Alighieri
Nový život (italsky La Vita Nuova) je jedním z raných děl italského básníka a spisovatele Danta Alighieriho. Text, tvořený napůl verši a napůl prozaickým textem, byl sepsán roku 1295 jako vyjádření tzv. dvorské lásky Danteho k půvabné Beatrici Portinari. Za pozornost stojí, že je psán italsky, a patří tak k dílům, která umožnila založit toskánský dialekt a tím dát také základy současné italštině. Text je členěn do 42 kapitol, které obsahují 25 sonetů, jednu balatu a čtyři kancóny, z nichž jedna zůstala nedokončena kvůli náhlé smrti Beatrice. Kapitoly, které obsahují básně, se skládají ze tří částí: z částečně autobiografického vyprávění, samotné básně a komentáře, který báseň po částech rozebírá. Druhé vydání.... celý text
Literatura světová Poezie
Vydáno: 1944 , Jaroslav PodroužekOriginální název:
Vita nuova, 1294
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Nový život. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (9)
Všechno je jednou poprvé, tak i vklad raného Dantova díla je vzpomínán literárními historiky nikoli pro dokonalost jeho veršů , nýbrž pro jejich objevné uspořádání do celku. Dante v Novém životě překročil úzus vydávání jednotlivých básní a vytvořil z nich vlastně takovou autobiografii, nebo chcete-li koncepční album (podobně třeba překročili hranice náhodně vybraných písní na LP Beatles, když vydali své slavné koncepční album Sgt. Pepper´s Lonely Hearts Club Band). Doplnil své básně pro Beatrice o nové kousky dotvářející retrospektivu o předtuchu smrti jeho milované. Tím se celá sbírka stala vlastně dějově velmi napínavou: co se ještě přihodí? Samotné básně ve sbírce nevybočují z dobových zvyklostí, jak si v knize můžete přečíst, podobně psalo několik jiných literátů. Doprovázejí je ale básníkovy popisy děje psané ve třetí osobě, které jsou občas prokládány úvahami v ich formě. Zde se básník mohl osobně vyjádřit rodným jazykem (kterým je ostatně psaná celá sbírka) o tom, co prožívá. Strnulost středověku tak posunul k moderní renesanci.
Dokonalý je překlad Jana Vladislava i jeho komentář napovídající, jak máte taková stará díla číst – kniha byla jednou z posledních, co tu mohl vydat, než byl režimem umlčen a posléze odeslán do francouzského exilu. Vladislav byl velkým odborníkem na renesanční literaturu, o které hojně publikoval (Michelangelo – podoba živé tváře ad). Byl mistrem slova. Nedostižné jsou i jiné jeho překlady od Shakespeara po pohádky národů.
Vita Nuova je tedy důležité dílo evropské renesance a nejen básníci se na něj odkazují. Tak třeba: znal ho i Bohumil Hrabal a pojmenoval tak prostřední díl své autobiografie.
Epochální krásné renesanční dílo. Napsáno krásným jazykem, jak v próze tak poezii. Dante ukazuje krásy života.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Nový život v seznamech
v Právě čtených | 1x |
v Přečtených | 46x |
v Doporučených | 2x |
v Knihotéce | 49x |
v Chystám se číst | 23x |
v Chci si koupit | 3x |
Autorovy další knížky
1952 | Božská komedie |
1964 | Navštívení krásy – italská renesanční lyrika |
2009 | Božská komedie: Peklo |
1969 | Nový život |
1998 | To sladké jméno Beatrice |
Tak jako Milton nenapsal pouze Ztracený Ráj, nenapsal Dante pouze Božskou komedii. Byť se může taková zmínka zdát zvláštní na úvod, jejich vrcholné eposy v mých očích stojí pomyslně vedle sebe. A snad mě omlouvá, že jsem literární barbar bez vzdělání. Milton se zapsal především náboženskými texty, oproti němu Dante je Ital tělem duší, a tak toto malé dílko budiž oslavou lásky, zamilovanosti, hlubokého lidského citu. Dalo by se říct, že Nový život je tak trochu kronikou zamilovanosti. A navrch je to dílko opravdu zajímavé.
Předně mě překvapila skladba díla, pročež jsem se dosud s podobnou nesetkal. Po desetiletí Dante pomocí veršů zapisoval svoje city k Beatrice a pomocí básní si pohrával s platonickou romancí. Finální celkem rozsáhlou báseň - či příběh - však obohatil jednak o komentáře k jednotlivým částem, jednak o naprosto skvostný prozaický text.
Onen prozaický text je sám o sobě pokladem. Ať už Dante vypravuje skutečné události ze života Beatrice nebo vlastní zážitky s ní spojené. Nebo se zaměřuje na vlastní sny a vidiny; kdy naprosto fantastická je kapitola XXIII, kde popisuje blouznění v nemoci. Či si troufá na trochu filozofie nebo řemeslného komentáře jako v kapitole XXV, kde se rozepisuje o romantickém básnictví.
Tím vším svému čtenáři nabízí požitek na několika úrovních. A zvlášť s přihlédnutím sedmi staletí, které uplynuly od prvního vydání. Dante tu totiž není čistokrevným básníkem, on tu vede rozhovor se čtenářem, vyznává se z vlastního bolu, poodkrývá osobnost, která se schovává za jménem Dante Alighieri. Nový život tak není jenom milostnou poezií vysoké úrovně, ale i pramenem k Danteho osobnosti.