Past na královnu - Vášnivá cizinka na českém trůnu přehled

20.07.2019

Začala jsem číst první díl trilogie a nevěděla jsem, co mám očekávat. Autora sice znám, ale doposud jsem od něj přečetla jen jednu knihu; manželku Václava IV. jsem si vůbec nevybavovala. Z dějepisu si pamatuju jen to, že se účastnila Husových kázání v kapli Betlémské a že se to jejímu manželovi moc nejevilo. Ale jak se jmenovala, odkud pocházela, jak se dostala do Čech a jakou roli hrála při zrodu husitského hnutí?
Otomar Dvořák nezklamal. Kromě nezbytných údajů o samotné Žofii (Sofii) Bavorské, jejím původu, vzdělání a rodinném zázemí, jsem se dozvěděla i mnoho zeměpisných a historických informací o středověké Evropě. Tak třeba jsem netušila, že město Cheb a řeka Ohře měly (a možná stále mají?) v němčině jedno jméno, a sice Eger. Ale to je jenom jedna nitka v obrovském gobelínu, který zachycuje středoevropské země, jejich panovníky, šlechtu, církevní hodnostáře, v kvasu konce 14.století.
Ale když jsem si přečetla následující řádky, nevěřila jsem:
"To byl náš starý známý, farář Kojata z Podskalí", vysvětloval Žofii staroměstský rychtář. "Zase hrál v krčmě kostky a prohrál všechno, i ty šaty na sobě. Až se v šatlavě vyspí z opice, tak ho pustíme. Co s ním můžeme dělat? Podléhá vyšší instanci. Ani tu pokutu nezaplatí. A přitom si zřídil v jednom domě hned vedle fary výborně prosperující hampejz s pěti nevěstkami. Dělat rychtáře je nevděčná služba, když spravedlnost platí jen pro někoho!"