O Pavlovi přehled
Daňa Horáková (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/44_/443695/bmid_o-pavlovi-Re3-443695.jpg
4
110
110
Vzpomínky české novinářky, prozaičky a kulturní organizátorky (mj. též ministryně kultury města Hamburk) Dani Horákové na léta strávená s jejím manželem, filmovým režisérem, scenáristou a prozaikem Pavlem Juráčkem. Autorčino vzdělání i spisovatelská a životní zkušenost jí umožnily napsat knihu, která je nejen detailním, intimním, místy humorným a v mnohém strhujícím psychologickým portrétem významné osobnosti české kultury, ale i svědectvím o širším okruhu mnoha Juráčkových a jejích přátel a známých z oblasti českého filmu, divadla, disentu a exilu (Václava Havla, Miloše Formana, Věry Chytilové, Jiřího Menzela, Rudolfa Slánského mladšího, Pavla Kohouta, Milana Machovce, Ludvíka Vaculíka, baronky Blanky Battagliové a mnoha dalších). Kniha není zdaleka jen vzpomínková, ale jde také o obecnou reflexi – lidské povahy, mezilidských vztahů, tlaku dějin na člověka a v posledu i lidského osudu a lidské odpovědnosti za vlastní život vůbec. A lásky, která ničí, ale je přesto životodárná.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize O Pavlovi. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (39)
Kniha se sice jmenuje O Pavlovi, ale Pavel Juráček je jednou z mnoha postav hodně zajímavé knihy, která v mnohých věcech boří zažité mýty o disentu a těch, kteří do něj patřili. Hlavním motivem knihy je dnes ono populární a nadužívané slovo toxický vztah Daňi Horákové s Pavlem Juráčkem, který byl od počátku odsouzen k zániku. Kniha se dá brát též jako sonda do duše inteligentní a vzdělané ženy, která nedokáže opustit možná génia, ale povětšinou povaleče, tyrana, záletníka a psychicky nevyrovnaného člověka a místo toho se trápí ve vztahu, který ji vnitřně ničí. Krom toho se ale čtenář dozví docela zajímavé a mnohdy neznámé věci o plno disidentech a především o těch, kteří si na tomto statusu prakticky založili kariéry, aniž by jimi skutečně byli. Taktéž odhalení, že mezi nimi probíhaly docela velké boje, je dost nečekané a taktéž zajímavé. Jen je škoda, že se autorka trochu nedržela, protože její filozofické odbíhání tu ke Kafkovi, Mileně Jesenské, k Viktorce z Babičky, k Boženě Němcové a jakási snaha o širší úděl žen, které bojují o své místo na slunci odjakživa, je někdy zdlouhavé a repetitivní a místy působí jako snaha o vyvinění z toho, že nedokázala odejít z onoho vztahu (ačkoli antifeministický výklad pohádky Kráska a zvíře má něco do sebe a dost změní náhled na tuto klasiku). O Pavlovi je rozhodně přínosná kniha, která mnohým otevře oči, demýtizuje československý disent, především ale otevřeně popisuje, že Pavel Juráček byl nesnesitelný a sebelítostivý jedinec, který ve svobodném světě prakticky nedokázal tvořit. Jen toho filozofování je trochu moc. 80 %
O Pavlovi? Kdyby se psalo jen o něm, byla by kniha velmi tenká. Tohle nemám autorce za zlé, naopak, byla potřeba vysvětlit jeho i její vztah k některým lidem.
Co mi neskutečně vadilo, tak obšírné popisy některých literárních postav, na kterých chtěla demonstrovat vztah s Juráčkem. Poslouchala jsem jako audioknihu, takže jsem často přeskakovala kapitoly.
Kniha zbytečně dlouhá, místy nudná. Moc jsem se na ní těšila a tohle bylo celkově zklamání
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Ocenění knihy (1)
2020 -
Kniha roku Lidových novin
Kniha O Pavlovi v seznamech
| v Právě čtených | 8x |
| v Přečtených | 135x |
| ve Čtenářské výzvě | 20x |
| v Doporučených | 10x |
| v Knihotéce | 35x |
| v Chystám se číst | 134x |
| v Chci si koupit | 33x |
| v dalších seznamech | 1x |
Štítky knihy
životopisy, biografie paměti, memoáry manželství scénáře disidenti vystěhovalci, emigranti emigrace manželská krize režiséři Magnesia Litera
O Pavlovi
Jak už psali mnozí, kniha je spíše kronikou jednoho domácího násilí. Režisér, kterému se povedly jeden-dva filmy, už nic dalšího vytvořit nedokázal. Nechal se živit vzdělanou a schopnou ženou, o kterou si otíral boty, urážel ji, podváděl, využíval a evidentně bil. V exilu by bez ní chcípl hlady. A ona si to nechala líbit, ještě uvažovala o tom, že by chtěla být jako manželky jiných disidentů (Havlová, Vaculíková apod.) a nevěry snášet jako ony. Vůbec pro ty, kteří mají o disidentech nějaké iluze, budou její vzpomínky dost obohacující.
Za mě musím říct, že jsem ji nechápala . Závěr knihy jsem vnímala jako snahu "vytáhnout se", co potom, když se toho lempla zbavila, dokázala a byla v tom taky cítit snaha po uznání ze strany jejího mnohaletého tyrana. Za mě promarněný život.