O smysl našich dějin: předpoklady k diskusi o této otázce přehled
Emanuel Rádl
https://www.databazeknih.cz/img/books/44_/440664/bmid_o-smysl-nasich-dejin-predpoklady-k--LUX-440664.jpg
4
6
6
Úvahy prvorepublikového filozofa a přírodovědce představují zásadní příspěvek ke sporu o smyslu českých dějin. Rádl, obdivovatel a následovník Masarykův, stanovil ve svém pojednání metodologický požadavek přísnosti pojmů, s nimiž historik pracuje, a v protikladu k pozitivistické historické vědě upozornil na konstruktivistický moment každého (tedy i historického) poznávání.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize O smysl našich dějin: předpoklady k diskusi o této otázce. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (2)
Hle, jak užitečné je dát některé knihy zdarma k dispozici - díky vám jsem se donutil přečíst tento útlý svazek. Popravdě jsem ho moc nechápal jako obhajobu Masaryka, ale spíše kritiku nedostatečnosti jeho kritiků. Čteno po Čapcích a před Peroutkou od Kosatíka, takže mi blíže zapadá do hledání odpovědí na soužití Čechů a Němců, na české dějiny. Dokonce jsem knihu bral i jako kritiku pohledu na zjednodušené výklady směřování dějin, které se do obrození nedá brát dnešním pohledem národním. A v samotném obrození vidí i směr, který se snažil definovat a poznávat, ne agitovat. Zřejmě pro sebe budu nucen si toho přečíst více a více o tom přemýšlet, ty otázky vůbec nejsou zbytečné.
Související novinky (1)
Nové eknihy zdarma (duben)
08.04.2020
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha O smysl našich dějin: předpoklady k diskusi o této otázce v seznamech
| v Přečtených | 7x |
| v Knihotéce | 4x |
| v Chystám se číst | 3x |
Autorovy další knížky
| 1998 |  Dějiny filosofie I. - Starověk a středověk |
| 1999 |  Dějiny filosofie II. - Novověk |
| 1993 | Válka Čechů s Němci |
| 1947 | Útěcha z filosofie |
| 2006 | Dějiny biologických teorií novověku I. - II. |
Filosof Rádl se ve sporu o smysl českých dějin mezi Masarykem a Pekařem, potažmo mezi Masarykem a historiky Gollovy školy, postavil na stranu Masaryka. Podle Rádla vlastně žádný spor o smysl českých dějin ani neexistoval, protože Pekař a další nepochopili podstatu Masarykových úvah. V jednom místě dokonce označuje Pekařův způsob myšlení a argumentace za diletantský :) V podstatě šlo o dvě různá pojetí metody vědeckého zkoumání historie. Pekař byl vědec staré školy, shromáždil fakta a na jejich základě vykládal historii pouze v rámci toho, co zjistil. Masaryk jde dál, fakta interpretuje a vytváří na jejich základě hypotézu, která má být podrobena dalšímu zkoumání. To je podle Rádla nový způsob vědecké práce, zatímco ten Gollův a Pekařův patří do prehistorie vědeckého zkoumání.