O svobodě přehled
John Stuart Mill
Eseje o negativním a pozitivním pojetí svobody, otázkách individuality versus společenské odpovědnosti, hranicích svobody definovaných principem ublížení a mnohé další aspekty spojené s úvahami o svobodě.
Literatura naučná Filozofie
Vydáno: 1891 , Časopis českého studentstvaOriginální název:
On Liberty, 1859
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize O svobodě. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (5)
Mill ponúka liberálny anglosaský pohľad na slobodu jednotlivca nielen v osobnom živote, ale aj vo sfére politickej. Oproti iným filozofickým dielam tento Millov spis nepôsobil nejak inšpiratívne, iskrivo či burcujúco. Ako historické dielo však ide o autentickú sondu do myslenia danej epochy.
Za ten krátky čas životnej etapy, ktorú trávim s veľkou túžbou pochopiť životné ciele cnostného človeka, dospel som k trom ideálom. Ideál múdrosti, ideál pravdy a ideál slobody. Vznešeným a zmysluplným konaním, sa mi zdá snaha priblížiť sa k týmto spomenutým ideálom, bez ohľadu na to, či človeka poháňa trauma z detstva s nutkavou potrebu vymaniť sa, jeho výchovný model, krivdy, komplexy či iné nevedomé mechanizmy. Na tejto ceste dostatočne spozná svoje JA natoľko, aby vrhol svetlo vedomia na tmavé miesta svojho konania a tak ich zbavil skrytosti, pričom snaha pokračovať k ideálom ostáva. J.S. Mill, nech už bola pohnútka akákoľvek, rozhodol sa napísať zopár riadkov o slobode interpersonálnej - medziľudskej (teda kapitola O slobode myslenia a diskusie) a slobode intrapersonálnej - individuálnej (kapitola O individualite ako jednom zo základov blahobytu). Prvá nesie dôležité posolstvo rozmanitosti názorov a konsenzuálnej diskusie. Autor: "Kým však ľudia sú neomylní, kým ich pravdy sú z väčšej časti len polopravdami, kým jednota názorov, pokiaľ nie je výsledkom čo najúplnejšieho a najslobodnejšieho porovnávania protikladných mienok, je nežiadúca a kým ľudia nebudú mať oveľa dokonalejšie schopnosti - než majú teraz - odhaľovať všetky aspekty pravdy, tak rozmanitosť nie je nijaké zlo, lež dobro - to sú princípy aplikovateľné nemenej na spôsob konania ako na myslenie." Individuálnu slobodu podľa môjho uváženia zachytil Mill výstižne prostredníctvom citácie Humboldta: "Pravým cieľom človeka alebo cieľom, ktorý mu predurčujú večné a nemenné zákony rozumu, a nie tým cieľom, ktorý sa mu vnucuje pochybnými a chvíľkovými túžbami, je najvyšší a najharmonickejší rozvoj jeho síl do podoby úplného a súdržného celku; že teda cieľ, na ktorý musí každá ľudská bytosť ustavične zameriavať svoje úsilie a ktorý musia mať stále na pamäti najmä tí, ktorým je súdené ovplyvňovať osudy iných, sú individuálne schopnosti a zdokonaľovanie; na to existuj[ dva predpoklady: sloboda a mnohotvárnosť podmienok."
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha O svobodě v seznamech
v Přečtených | 21x |
ve Čtenářské výzvě | 1x |
v Doporučených | 1x |
v Knihotéce | 8x |
v Chystám se číst | 29x |
v Chci si koupit | 5x |
v dalších seznamech | 1x |
Štítky knihy
liberalismus svoboda náboženská svoboda tolerance politologie svoboda projevu občanská svoboda svoboda myšleníAutorovy další knížky
2011 | Utilitarismus |
2020 | O svobodě myšlení a slova |
1890 | Poddanství žen |
1995 | O slobode |
1992 | Úvahy o vládě ústavní |
J. S. Mills v polovině 19. století, kdy jeho země byla určující velmocí v mnoha směrech, ač zároveň plná extrémů, jež si dnešní člověk nedovede představit, vydal úvahu ve snaze určit, kde je pomyslná velmi tenká hranice mezi posvátnou individuální svobodou, nezbytnou kontrolou/revizorstvím státu a vzájemného prolínání. V mnohém jeho myšlenky značně předbíhají svou dobu předznamenávající liberální demokracii. V mnohém jsou jeho myšlenky značně aktuální i dnes, včetně momentů, kdy zmiňují možná rizika a kontroverzní situace. I přesto, že pro současného čtenáře se některé autorovy úvahy mohou zdát podvědomě zcela jasné, nijak revoluční nebo šokující. A přitom jimi jsou. Hlavně proto, že to, co dnes bereme samozřejmě, Mills pojmenoval celkem konkrétně, byť mnohdy složitě (a nepochybně na tom má roli i čeština roku 1891). A také proto, že i dnes můžeme pozorovat autorem zmiňovaná rizika a bolavá místa.
Onu individuální svobodu podává z několika úhlů - filozofického, morálního, společenského, politického. Užití jeho příkladů je velmi trefných, používá především podobu víry, což je vděčná oblast jednak pro svou vypjatost, srozumitelnost i fakt, že v nejrůznější podobě a situaci se s tím potkal každý. Za celý spisek jsem se podivoval nad tím, jak často s autorem souhlasím, kvituju jeho postřehy, aniž bych cítil potřebu dementovat jeho vývody. Ačkoliv je nepochybné, že se v ledasčem mýlil tehdy a něco z toho lze za mylné považovat v současném světě. Autor však nepředkládá žádnou definující jedinou pravdu, nepodává ani utopický náhled ideálního světa, nýbrž velmi střízlivě a nahlas uvažuje.
Mnoho stálo za povšimnutí, například:
"Nemůžeme býti nikdy jisti, že mínění, které hledíme udusiti, je mínění nepravé, a kdybychom i tím byli jisti, bylo by přece ještě křivdou je dusiti."
"Klidná hladina života často zkalena bývá pokusy o zavedení minulého zla jako o zavedení nových dobrodiní."
"Pravda získává více omyly toho, kdo se svědomitým studiem a přípravou myslí samostatně, než pravými názory těch, kdo se jich drží jedině proto, že neodvažují se mysliti sami."
"Není požadavkem svobody míti volnost vzdáti se jí."
"Trvalá cena státu zakládá se konečně jen na ceně individuí jej tvořících."