O svobodě myšlení přehled

23.11.2023

Za svitu helénského slunce na agoře je slyšet hlas,
přednáší se aristotelská logika, předvádí se umění rétoriky,
tady má své pevné základy morálka.

Tak začíná výlet časem – za hranicemi poznání a svobody myšlení. S panem Vondruškou projdete staletími a prozkoumáte dějiny manipulace a podprahového ovlivňování, budete pozorovat realitu skrze optiku fake news, vynálezu, který je starý jako lidstvo samo – prý je to naší lidskou evoluční výhodou – vytvářet a podléhat konspiračním teoriím, nechat se ovlivňovat ideologiemi, propagandou, náboženskými dogmaty – to proto se to stále opakuje, to proto jsme museli projít protestantskými revolucemi, barokním temnem, osvícenstvím a renesančním optimismem, a mockrát podlehnout válečné propagandě ...

Pan Vondruška mě mile překvapil, optikou historika se nad tématem rozkročil opravdu zeširoka a myšlenku svobody myšlení důkladně prozkoumal, výsledkem je dobře zpracovaný přehled přístupů ke konceptu svobody myšlení – má totiž bohatou historii (a taky hluboké zakotvení ve filozofii).
Na počátku stoji právo jednotlivce svobodně formovat, vyjadřovat a měnit své myšlenky, a to bez vnějšího omezení a tlaků. Jak z této publikace poznáte, přestože se to zdá jako samozřejmost – historie nám podává mnoho zpráv o potlačování a omezování této naší svobody – formy jsou různé – mění se také obsah – jen nástroje zůstávají pořád stejné!

A tak se postupně něco dozvíte o racionálně promyšlených konstrukcích, které po staletí intenzivně využívá propaganda, zjistíte, že vždy záleží na tom – kdo, co a jak říká! – a taky, pro koho je sdělení určené. Zjistíte, jak důležitou roli hraje charisma (což dodnes mnozí – většina - současní politici nechápou).
Na přetřes tak přijde třeba má oblíbená Obrana Sókratova (tam někde na začátku poznáte, jak lze pomocí logiky manipulovat se závěry – stačí vyjít s nesprávného předpokladu a přesto dojdete k logicky správnému závěru – takže si pamatujte, že logicky správný závěr sám o sobě prostě nestačí ), ale povídat se bude i o sv. Augustinovi, který byl přesvědčený, že se otázkou svobody nemá smysl zaobírat – protože člověk je dílo boží a vše se řídí jeho vůlí. Zjistíte třeba taky, jak neúnavní ve své propagandě byli husité (a Češi neúnavní volnomyšlenkáři :-) ... a i o dalších podobně významných mechanismech, které formovaly myšlení, bude řeč.

A na závěr bych možná přidala několik aktuálních postřehů hodných k zamyšlení ...

„přemíra informací ztěžuje možnost jejich objektivního posouzení “

„jednoduchost získávání informací znehodnocuje proces poznání, už není potřeba „studovat“, stačí „vzít“, a když to udělají lidé, kteří nejsou schopní kritického myšlení?“

„nehledejte zlé úmysly tam, kde je dostatečným vysvětlením hloupost“