Občan Kane přehled
Laura Mulvey
Psychoanalytická diagnóza jedné z největších ikon světového filmu. Autorka, přední britská filmová teoretička a průkopnice feministické kritiky, se pokouší o jakousi psychoanalytickou diagnózu jedné z největších ikon světového filmu. Vědomě se vzdává pokusu o ucelenou analýzu, kterou shledává u tohoto filmu za zbytečnou, ale věnuje se inovativnímu způsobu vyprávění, nejednoznačnému zobrazení postav, které odporovalo zavedeným postupům hollywoodské kinematografie. Mulveyová vnímá film jako útok na diváka, na jeho pozornost, která je třeba k odkrytí tajemství celého filmu, doslova k psychoanalýze hlavní postavy, která je klíčem celého vyprávění. Pozornost věnuje také politickému kontextu doby, v němž film vznikl a na nějž reaguje. Kniha je opatřena doslovem filmové teoretičky Petry Hanákové.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Občan Kane. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (1)
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Občan Kane v seznamech
v Přečtených | 12x |
ve Čtenářské výzvě | 1x |
v Knihotéce | 9x |
v Chystám se číst | 3x |
v Chci si koupit | 4x |
v dalších seznamech | 2x |
Osmdesátistránkový esej Laury Mulveyové nahlíží na „nejlepší film všech dob“ z psychoanalytického/feministického hlediska, což ale neznamená, že by autorka operovala výhradně s pojmy vypůjčenými z její vlivné stati o vizuální slasti nebo z textů od Freuda či Lacana. Film zasazuje do dobového kontextu a vyzdvihuje politické pozadí, zejména co se týče liberálního smýšlení samotného Wellese. Opomenuty nejsou ani okolnosti vzniku, jež sice daly vzniknout několika samostatným knihám (a filmům), ale nahlížené z jiné perspektivy mají (opět) co říct.
Třebaže je mi osobně bližší neoformalistický přístup, text Mulveyové jsem s chutí přečetl na jeden zátah. Průkopnice feministické filmové teorie své argumenty nestaví na vodě a i když se v zásadě věnuje jen dílčím oblastem do tak útlé knížečky neshrnutelného díla, v celku nabízí inspirující návod k alternativnímu čtení analyzovaného filmu.
Knihu doplňuje Wellesovo lišácké vyjádření k tomu, kterak se (ne)inspiroval životem Williama Hearsta, zejména Mulveyovou blíže představující doslov Petry Hanákové a poměrně bohatá bibliografie knih a článků věnujících se Kaneovi (včetně českých).