Obecné dějiny ničení knih přehled
Fernando Báez

Proč lidé ničí knihy stejně dlouho, jak dlouho je čtou? Existuje mnoho prací o dějinách knih, čtení nebo o bibliofiliích, avšak doposud se žádná nezabývala zánikem knih. O to významnější je Báezova práce, na niž sbíral materiál po celém světě. Dílo je rozděleno do čtyř rozsáhlých oddílů a je doplněno daty různých případů pálení a ničení knih jak na západní, tak na východní polokouli, ať už na jejich zániku nese vinu přírodní katastrofa, nebo člověk.... celý text
Literatura naučná Historie O literatuře
Vydáno: 2013 , HostOriginální název:
Historia universal de la destrucción de libros, 2004
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Obecné dějiny ničení knih. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (10)


Pro mne nejcennější informace v první části knihy - o vývoji písma, materiálech, starověkých knihovnách... Jinak má pravdu los - je toho mnoho a navršeno bez ladu a skladu. Na druhou stranu - svazek neočekávaně funguje jako inspirace pro šestou otázku čtenářské výzvy (zakázané knihy).


(literární) dějiny má psát (literární) historik, ideálně skupina (literárních) historiků; tohle je sice souhrn mnoha pozoruhodných informací, ale chybí jakákoli struktura, hierarchizace a kritika pramenů; bez důkladné metodologie se historické kompendium mění na výběr z google vyhledávače
Související novinky (2)
Knižní novinky (1. - 7. 5.)
01.05.2013
Knižní novinky (14. - 21. 2.)
13.02.2013
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Obecné dějiny ničení knih v seznamech
v Právě čtených | 4x |
v Přečtených | 45x |
ve Čtenářské výzvě | 4x |
v Doporučených | 4x |
v Mé knihovně | 40x |
v Chystám se číst | 63x |
v Chci si koupit | 13x |
v dalších seznamech | 4x |
příběhy pitomé pidlivizace pojídačů plků...
ale vážně. neumím si představit opravdu podrobnou vědeckou práci na téma ničení knih. těch 25000 stránek bych asi nezvládl. i těchle 500 bylo více než dost (+ poslední stovka jsou prameny, jejich přečtení - za předpokladu znalosti všech jazyků, ve kterých byly vydány - by vydalo na celý život). chvílemi jsem měl chuť knihu zahodit. snad není možné, aby se člověk, lidstvo, představitelé jedné kultury chovali tak pitomě a nesmyslně... ale zjevně to možné je.
přes všechny hrůzy, které se knihám a myšlenkám v historii přihodily považuji za největší hrůzu současnost - návrat k vratiprstu a oblouk od hieroglyfů k emotikonům... slovní zásoba současníka nebezpečně klesá k zásobě pokladny v mcdonaldu (tam se prý místo čísel a kódů používajú pouze obrázky, aby to i pitomý absolvent americké univerzity zvládl), myšlenky jsou stále řidší a namísto myslitelů nastupují pablbi z atlasu hub, mentální atleti a dezoláti, kteří směrují účastníky tohoto zájezdu ke zvýšenému až neomezenému konzumu. právo na blbost se v nejbližší době stane právem garantovaným ústavou...
přesto tyto zcela nesoustavné poznámky o genocidě knih doporučuji ke čtení. snad se díky tomu změní náš pohled na obyčejné vesnické knihovny a fanatiky, co v nich sedí, oprašují svazky a čekají na zájem publika. protože když přestane lidstvo číst, půjde velice rychle do pekel.