Obnova národů: Polsko, Ukrajina, Litva, Bělorusko 1569–1999 přehled

27.09.2024

„Národy tvoří dějiny během vlastního vzniku a zároveň ničí tradice, které pak musejí rekonstruovat vědci, zajímající se o skutečné události.“

Často se říká, že Západ a Západní Evropa region Východní Evropy vůbec nechápe a vůbec mu nerozumí. Jsem přesvědčen, že totéž lze říct o nás, Středoevropanech, jakkoliv jsme Východu Evropy blíž, geograficky i kulturně. Lze to pravděpodobně částečně přisoudit neznalosti historie východoevropských národů. To lze do jisté míry pochopit, tato historie je totiž mimořádně složitá a komplikovaná. Je plná protínajících se kulturních vlivů, různých soupeřících etnik a národů, územních nároků a protinároků, soupeřících náboženství, různých tradic, plná historických křivd.

Kniha je poměrně úzce zaměřená na historii formování národů a národních států Litvy, Polska, Běloruska a Ukrajiny. Tím naznačuji, že spíš než o populárně naučnou, jde o práci odbornějšího charakteru. Autor mapuje vzestup národů od dob Polsko-litevské unie až po současnost. Je mimořádně zajímavé to sledovat. Důraz je kladen na národovecké snahy a formování národních států. Kniha je rozdělena do tří hlavních kapitol: Litva, Ukrajina, Polsko. Bělorusku je prostor věnován průběžně. Témat je mnoho, počínaje zamyšlením, co je vlastně národ, ukazuje posun významu v průběhu historie – v souvislosti s tím vyvrací tezi, že etnika jsou vlastně jakési protonárody, dále se detailně věnuje národním obrozeneckým hnutím – zejména na příkladech význačných literárních děl (např. Adam Mickiewicz – Pan Tadeáš, ale též další), městské a venkovské kultuře, náboženství – vlivy východních pravoslavných a uniatských církví. V Případě Litvy je mnoho prostoru věnováno otázce „komu patří Vilnius“. Vlastně, osudy Vilniusu jsou sledovány v průběhu celého textu. Podrobně vysvětluje a srovnává, proč se Litevcům podařilo konsolidovat národ, kdežto Bělorusům ne. Čtenář tak má možnost sledovat, jak vlastně národy a národní státy vznikají, co je k tomu potřeba, co tomu naopak u jiných brání, přestože výchozí podmínky jsou stejné.

V části věnované Ukrajině je prostor vyhrazen pro Chmelnického kozácké povstání, obecně kozákům a specifickému rozdělení ukrajinského území mezi okolní státy a s tím souvisejících historických dopadů do současnosti. Dále mapuje ukrajinské obrozenecké snahy v 19. stol., obdobu národního obrození u nás, a odpor Ruska proti jakémukoliv vzedmutí národoveckého povědomí.

Značná část všech hlavních kapitol se věnuje událostem mezi dvěma světovými válkami, zejména té druhé. Počínaje územními nároky jednotlivých států, získání nezávislosti, následně opět ztráta svobod a obsazení (Ruskem nebo Německem), dále hladomory a genocida Ukrajinců během Stalinovy hrůzovlády a specifika holokaustu ve východní Evropě. Neméně důležitým a vlastně kritickým bodem je rozšíření etnik a jazykových skupin, násilné odsuny a přesuny obyvatel a poválečné repatriace (např. operace Visla). Podrobně je vysvětlen fenomén Bandera, banderovci a činnost Ukrajinské povstalecké armády na Ukrajině a v Polsku. Stejnou péči autor věnuje lokálním etnickým konfliktům a následným etnickým čistkám mezi Ukrajinou a Polskem – Volyň a Halič.

Témat je mnohem víc, informační bohatost textu je značná, ten však i přes zahuštěnost naštěstí stále zůstává čtivý. Kniha ukazuje, jak extrémně komplikované jsou vztahy ve východní Evropě. Historicky téměř chaotické. Např. konflikt mezi Polskem a Ukrajinou ve Volyni a na Haliči během a po druhé světové válce dodnes občas probublá do vzájemných vztahů, přes hlasitě proklamované spojenectví. Neméně důležitým tématem je pohled Východu Evropy na Rusko, respektive odvěkou snahu Ruska tuto oblast považovat za svou, popřípadě alespoň ovládat a kontrolovat, což má pochopitelně přesah do současného Rusko ukrajinského konflikt, resp. agrese Ruska vůči Ukrajině. Kniha je mimořádně užitečná v konsolidaci útržkovitých znalostí o východních oblastech Evropy a pomůže pochopit dynamiku současných vztahů a konfliktů. S ohledem na současnou situaci text též pomůže proniknout mlhou polopravd, manipulací a výslovných lží, zahlcující náš informační prostor ze strany Ruska a jeho pomatených a blábolících fanoušků.

Zájemcům o historii doporučuji.

04.07.2024

Snydera je prostě radost číst, umí vše perfektně sepsat do souvislostí a i přesto, že mnohdy píše komplikovaně, tak je to stále velice čitelnou a srozumitelnou formou. Zde je ovšem potřeba zbystřit, jelikož některá jména či události nevysvětluje do hloubky a jen je zmíní do kontextu dané problematiky, v podstatě tedy předpokládá, že je už dávno znáte, tudíž je tedy zde potřeba znát podrobně historické pozadí, jako události či osoby apod. Kniha mě donutila se více zamyslet nad problematikou nacionalismu, jelikož jsem přesvědčen, že je velkým nebezpečím pro uspořádání politického světa obecně a ohrožuje demokracii, svobodu a bezpečí, také velice snadno v lidech vyvolává nízké pudy a to pak vede k prolévání krve. Proto je nezbytné umět rozlišovat mezi vlastenectvím a obyčejnou touhou o ovládání lidí, nacionalismem i dnes politici lákají své ovečky, proto je potřeba na to dávat pozor a všímat si toho. Samotná kniha tak trochu varuje před nacionalistickým extrémem a popisuje, co vše dokázal způsobit. Donutí vás to jako mě o tom zapřemýšlet a to je dobře.