Obraz Doriana Graye / Cantervillské strašidlo přehled

11.12.2023

Pro mě jako pro studenta estetiky byla tato kniha učiněným nebem. Moje studium estetiky zmiňuji z toho důvodu, protože rozhovory mezi Herrym a Dorianem nám dokáži uměleckou formou představit základní myšlenky reflexe na onu odvěkou základní otázkou estetiky ,,Co je to krása?"
Z tohoto důvodu (stejně jako na základě faktu, že se jedná o klasiku, kterou většina aktivních čtenářů zná) jsem tuto ,,kritiku" pojal jako pohled na měnící se obraz mého vlastního ega, které na rozdíl od toho mladého pana Graye stojí o spasení.
Dlouho jsem neobdaroval líce papíru svými reflektivními myšlenkami.
Zato jsem se během četby více zahleděl do zrcadla sebe sama.
Zrcadlo v domu U Jakuba, ve kterém jsem se vždy rád vzhlížel a odraz mi přišel vždy úchvatný jsem vyměnil za hladinu studánky, která na rozdíl od zrcadla v manéži odrážela vždy jen pravdu. Už si ani nepamatuji, kdy naposledy jsem se s klidem na hladinu usmíval místo toho, abych čeřil vodu lží a nenávistí pramenící z obrazu, kterým jsem v sobě za ta léta postupně maloval. Tvrdý a necitný tah za tvrdým a necitným bolestným tahem.
Romantik a impresionista se sice může stát médiem múzy kontemporálního abstraktu a jít s dobou. Ostatně stejně jako se dnes děti od útlého věku učí angličtině, i my se učíme konvencím v reflektování skutečnosti, kterou používáme při definování vjemů, které náš duch zachytí.
Tento romantik, který se z nějakého důvodu stylizuje do kazajky moderny se již znovu nezamiluje. Sám si utahuje šnůrky a upadá v hluboký spánek jako Darrel Standing, který se snaží uniknout věznici v San Quentinu.
Znovu se nezamiluje protože tady vášeň nenalezne. Nenajde ji ve validaci ega. V náruči žen, kterým ráno nebude chtít udělat kávu.
Najde ji tam, kde skřivany na větvích probudí polibek z pravé vášně. Nikoliv z možnosti.