Obsluhoval jsem anglického krále přehled

Obsluhoval jsem anglického krále
https://www.databazeknih.cz/img/books/15_/159019/bmid_obsluhoval-jsem-anglickeho-krale-gO7-159019.jpg 4 1818 1818

Začínající číšník Jan Dítě má komplexy kvůli výšce, začíná u prodeje párků, pak se ale dostane do hotelu Zlatá Praha, později do Tichoty, kde se schází v noci významní lidé s milenkami. Nakonec pracuje v hotelu Paříž, kde je mu vzorem vrchní Skřivánek, který zná obdivuhodně psychologii a sociologii hostů – říkal, že obsluhoval anglického krále (vrchol gastronomie, nebylo potřeba říkat nic víc). Janovi se poštěstí a jako záskok mohl obsluhovat habešského císaře. Později si vzal nacistku (která vzala Židům, kteří byli odvezeni do koncentračních táborů, známky za mnoho milionů). Měli spolu postiženého syna, jeho manželka Líza však při bombardování zemřela, syna odvezli do domova pro postižené děti (trpěl úchylkou, neustále zatloukal hřebíky do podlahy). Před únorem 1948 si koupil hotel, zval tam milionáře (sám měl dost majetku), ale ti jím pohrdali, protože nebyl jedním z nich (nenarodil se jako milionář, byl pro ně nula). Po únoru mu sebrali hotel a milionáři byli sváženi do komunistických sběrných táborů. On tam však odešel dobrovolně, protože chtěl být ve vyšší společnosti za každou cenu, v dobrém i ve zlém. Nakonec se z něj stane cestář na šumavské samotě, v místech, kam sotva někdo jezdil. Celý život se snažil přizpůsobit, dostat se do vyšší společnosti, proto i za okupace podlézal Němcům. Ale nikdy se mu to nepodařilo. Pochopí tak, že je zbytečné přizpůsobovat se světu. V závěru se smíří se svým životem.... celý text

Můj komentář

Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Obsluhoval jsem anglického krále. Přihlašte se a napište ho.


Nové komentáře (218)

vlkcz
26.09.2024 4 z 5

Sám Hrabal uvádí, že knihu psal v podstatě metodou automatického psaní a do výsledné podoby už moc nezasahoval. Takže jde o příval slov, místy působící dojmem slovního průjmu, jinde až nečekaně přesně formulující. Samotná postava hlavního hrdiny ve mně vyvolávala pocit mírně retardované osoby typu Forresta Gumpa, kterému jde pouze o vydělávání peněz (kompenzace chudého dětství u babičky - autobiografie?) a souložení s prostitutkami (kompenzace tělesného vzrůstu). Závěrečné zmoudření a zklidnění pak vypadá sice logicky, ale přiznávám, že jsem tomu přerodu nedokázal tak úplně uvěřit. Nicméně právě díky tomu konci přidávám čtvrtou hvězdu, což je vzhledem k mému problému s Hrabalovým stylem opravdu hodně.
Kdysi jsem viděl vynikající dramatizaci Činoherního klubu, která mi vyhovovala větší "učesaností", z filmu jsem viděl jen začátek, který mě odradil právě svou blízkostí předloze a závěr, kde mě naopak nadchl Oldřich Kaiser, ale celý prostě nedám.

hezuveru
18.09.2024 4 z 5

tak strasne moc jsem se premlouvala do prvních sta stran. nebavilo me to, přestože jsem na sebe byla nastvana, jak dlouho jsem Hrabala odkladala. ale pri cteni posledních 50 stránek jsem se jen rozplyvala nad textem a snažila se do nej vplout. bylo to tak příjemné a uklidňující, ze bych tenhle zazitek prala vsem. ovšem to přemlouvání predtim ukouslo spoustu discipliny a touhy se dostat na VŠ (literatura). jsem ale rada, ze jsem to nevzdala!


callahanh
05.09.2024 4 z 5

Ačkoli je Obsluhoval jsem anglického krále formálně vzato novela, která by tedy měla být přečtena v krátkém čase, čtenáři úplně naproti nejde. Bohumil Hrabal v ní zvolil osobitý styl sestávající z minima kapitol (ty jsou logicky dlouhé), absence uvozovek a skoro i interpunkce a nekonečně dlouhých souvětí. Nečte se tedy úplně snadno, což trochu umocňuje i začátek, který je zdlouhavý a soustředí se spíš na popisy denní rutiny hotelového poslíčka a jeho milostná dobrodružství, která se nebojí určité otevřenosti. Ta je "opsaná" básnicky a docela malebně, takže není nijak vulgární, ačkoli to, co popisuje, pochopitelně "vulgární" je. S ubývajícími stránkami ale osud Jana Dítěte nabírá na obrátkách a najednou se v knize objevuje celistvý příběh, v němž si Hrabal bere na paškál typicky českou malost a unikátní schopnost proplouvat snad všemi možnými režimy. Velmi dobře tu ukazuje, jak se obyčejný člověk, který se snaží najít své místo v životě, najednou může ocitnout na špatné straně barikády a ve své zaslepenosti a radosti, že konečně našel, co hledal, nevidí, co se řítí za průšvih a že to, co dělá, není úplně nejlepší. I proto mu přijde přirozené po skončení jedné etapy "přepřáhnout" na druhou a opět plout s dobou a být se všemi zadobře. Jan Dítě je de facto hodně smutný hrdina, který vidí jen sám sebe, své problémy považuje za ty nejtíživější a nedokáže je zasadit do celospolečenského kontextu. A i když si na konci určité věci uvědomí, nikdy nepřipustí, že by chyboval a mohl tím dokonce někomu ublížit. Je vlastně fascinující, jak poeticky dokázal Hrabal všechno napsat tak, aby Jan Dítě nebyl nesympatický a čtenáře jeho osud zajímal. Pozoruhodné budiž i to, že ačkoli z novely vykukuje drsnost a krutost a někdy se v ní dějí nepěkné věci, opět jsou popsány tak, že vyznívají vlastně ledabyle a jako něco, co se děje jen tak mimochodem. Obsluhoval jsem anglického krále je ve výsledku poměrně poetická kniha, která má svůj specifický styl vyprávění, který ale mnohé odradí a zbytečně odvádí pozornost. A to je přece jenom trochu škoda. 75 %

všechny komentáře

Související novinky (2)

Pád Númenoru, Panský dům a další knižní novinky (36. týden)

03.09.2023


Nové eknihy zdarma ke stažení (červen)

29.06.2020


Citáty z knihy (0)

Zatím zde není žádný citát z knihy.


Kniha Obsluhoval jsem anglického krále v seznamech

v Právě čtených41x
v Přečtených3 272x
ve Čtenářské výzvě291x
v Doporučených137x
v Knihotéce525x
v Chystám se číst321x
v Chci si koupit43x
v dalších seznamech20x