Odhalený vesmír 2 přehled
Alastair Reynolds
Odhalený vesmír série
1. díl >
Před milionem let vymazala erupce Delty Pavonis civilizaci ptakoještěrů z mapy Galaxie. Jejich planetu kolonizují ve 26. století lidé, kteří díky relativistickým motorům Spojených úspěšně pronikají do vesmíru. Příběh plný intrik a tajných úkolů, zasazený do pochmurného 26. století. Miliardu let stará sudba svede na palubu mezihvězdného korábu Nostalgie nekonečna trojici hrdinů, rozhodnutých dosáhnout svých cílů i přes mrtvoly... Spřádají intriky, čelí tavomoru, šílenství, elektronickým bytostem a prastarým zbraním, které likvidují sebemenší projev inteligentního života. Napínavá vesmírná opera plná mrtvol, neuvěřitelných archeologických nálezů, politických převratů a přehmatů, vražd, nebezpečných výprav a nečekaných zvratů, stojí na moderních astrofyzikálních základech a nabízí jednu z možných odpovědí na otázku, proč je vesmír - kromě nás - tak prázdný.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2003 , TritonOriginální název:
Revelation Space, 2000
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Odhalený vesmír 2. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (13)
Zapadlá planeta, na okraji lidského osídlení.
Příběh nabytý dějem, nedložíte ho do přečtení.
Kniha je rozdělena na dvě části.
Jen s oběma díly nebudete v pasti!
Vyhynulé rasy, pradávné boje.
Proč galaxie je taková, jaká je?
Ultranauti.
Amaranti.
Chimerici.
Zahalení.
Intriky, lži, tajemství a šarvátky o postavení.
Budete přemýšlet co pravda je a co není.
Mocné zbraně, technologie.
To vše a mnohem více tu je!
Zatímco první díl (přesněji první polovina) „Odhaleného vesmíru“ byla jen takovým nezbytným seznamovacím rozběhem s mnoha otázkami, ten druhý je akčním skokem, který končí ne zcela elegantním dopadem. Přinejmenším pro mě byl závěr… okamžitý odpovídající výraz v mé hlavě zní „jeblý“, ale zvolím korektnější „příliš odtržený od reality“. Takový moc hyperdimenzionální, transcendentní, už tomu chyběl akorát Aštar Šeran. Když tak o tom přemýšlím, trvám na slově „jeblý“.
Tahle kniha se četla lépe, obsahovala méně politiky a více dobrodružství, poskytla skoro veškeré potřebné odpovědi (některé uspokojily, jiné tak docela ne). Nadále mi však chyběly atraktivnější postavy. Hlavní hrdina Sylveste a jeho žena ze mě vydolovali lehké antipatie, stěží lidská posádka „Nostalgie nekonečna“ vzbudila maximálně trochu zvědavosti, Anna Kuriová mi připadala jako loutka bez osobnosti, snad k Ilje Voljovové jsem pocítila nepatrné záchvěvy sympatií. Ještě kdyby se naučila více ruských nadávek a neopakovala pořád dokola tu jednu. Třeba britský autor netuší, jak bohaté na vulgarismy mohou být jiné jazyky, než angličtina se svým monotónním fuck/shit; případně se obával mozkovou kapacitu čtenářů přetížit nějakým tím durakem, job tvoju mať a podobnými ošklivostmi.
Druhé čtení u mě nevyvolalo tolik nadšení jako před patnácti lety. Bylo to fajn, ale mám za sebou i nápaditější space opery s lépe vypracovanými charaktery… a bez jeblého finále. Přes můj lehounce ohrnutý rypák odhalím pro tento vesmír čtyři hvězdy hlavní posloupnosti spektrální třídy G.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Odhalený vesmír 2 v seznamech
v Právě čtených | 3x |
v Přečtených | 161x |
v Doporučených | 11x |
v Knihotéce | 107x |
v Chystám se číst | 16x |
v Chci si koupit | 8x |
v dalších seznamech | 4x |
Štítky knihy
Autorovy další knížky
2003 | Odhalený vesmír 1 |
2005 | Archa. Kniha první |
2012 | Transport ledu |
2004 | Kaldera 1 |
2020 | Vzpomínka na modrou planetu |
Druhá polovina Reynoldsova Odhaleného vesmíru lehce přitvrdila a ještě o něco více šlápla na plynový pedál. Co bylo, bylo, teď se pojďme dobrat pravdy a odhalit zákulisí všech utajovaných skutečností. Reynolds se do toho pustil opravdu velkolepě, má to narýsované jako architekt projekt budovy o sto patrech. Pobíhají mu tam sice podivuhodné bytosti, nejedna komora ještě stále čeká na své objevení, ale jinak stavba roste jako z vody. Reynolds je každým coulem technokrat, na nějaké psychologické hrátky, nedej bože emoce, ho neužije. Efekt je zřejmý - vyprávění pádí vpřed jako utržené ze řetězu. Neztrácí přitom nic ze své komplexnosti. Krásně se tu spojuje detailně promyšlená a do šíře rozvinutá struktura příběhu s úderným akčním momentem. A pak ty tajemné kerberovské artefakty… tohle prostě miluju. Uměle sestrojená oběžnice, ukrývající strašlivou záhadu a vedle toho boj o právo na čestnou smrt. Nádhera! V tom hektickém závěru mi nakonec ani nevadilo, že se někam ztratila ona uspaná posádka Nostalgie nekonečna (koneckonců v tomhle příběhu stejně nikdy nehrála žádnou významnou roli), ani to, že finále skončilo patem. Na debutovou práci geniální, klobouk dolů…