Odpusť! přehled
Jakub Hlávko
Novela je vhledem do života sedláka v Prasku u Nového Bydžova vrženého do drastického dění první světové války. Čtenáři je celý příběh předkládán ve dvou vzájemně kloubených liniích. První je čas dospívání, nevinných lásek a odhalování tajů rodinného života. Druhou je období světové války, prvních bojových zkušeností, vstupu do československých legií a návratu do vlasti po absolvování ruské anabáze. Čtenář prožítá osudy obyčejného venkovského chlapce a jeho přerod nejen v dospělého, ale i nešťastného muže, do jehož osudu vstoupila válka.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Odpusť!. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (5)
Kniha mě příliš neoslovila. Zvláštní, občas až podivná slova a neuvěřitelné množství prapodivných metafor narušovalo čtivost a plynulost knihy. Závěr byl poněkud uspěchaný a do teď si nejsem jistá, zda jsem to pochopila tak, jak autor zamýšlel.
(SPOILER)
Kniha není úplně můj žánr, ale byla krátká, takže se to dalo zvládnout.
Děj je hodně popisný, člověk si při čtení dokáže představit opravdu pomalu každý krok.
Co pro mě občas bylo matoucí, tak to přeskakování mezi dvěma liniemi. Navíc i v každé linii se dost dějově skákalo. Někdy bylo něco naznačeno, ale v nějaké další kapitole dovysvětleno.
Asi v poslední třetině knihy jsem začala tušit, že příběh skončí smrtí. Tipovala jsem hlavního hrdinu, což se nakonec nestalo, a tak byl závěr pro mě překvapivý. Navíc nebyl úplně jasný, takže každý si ho mohl vyložit po svém.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Odpusť! v seznamech
v Přečtených | 12x |
ve Čtenářské výzvě | 4x |
v Mé knihovně | 5x |
v Chystám se číst | 6x |
No, já nevím, snad ani není podstatné, zda autor zamýšlel napsat povídku, či novelu – na novelu je zde příliš popisů dle mého vkusu, na povídku zase závěr je dosti vygradovaný. Hlavním problémem je přílišné tlačení na pilu při použití jazykových prostředků. S metaforami by se mělo zacházet jako s kořením, autor se toho ale očividně nebál a téměř v každé druhé větě se pouštěl do metafor, a to značně neobvyklých, např.: Slunce svítá rychle/ lodní šroub je slimákem moře... Toto mě uvádělo v úžas a bezpečně odvádělo od textu. Jinak by příběh nebyl špatný.