Pravidlo tří zdrojů přehled
Eduard Krainer
Operativec série
1. díl >
Pravidlo tří zdrojů se odehrává na Středním východě a v České republice. Příběh popisuje rozsáhlou policejní a kontrašpionážní akci našich operativců a je plný napětí a intrik. Veškeré zlociny, které se dejí, pripomínají ledovec v tom smyslu, že tu vetší cást nikdy neuvidíte. Už jen proto, že ponorit se pod hladinu samo o sobe nic nereší. A cím vetší špinavost hledáte, tím víc ji gauneri budou chtít utajit. Mužete se snažit, mužete mít i štestí, ale najít ty správné informace nestací. Když nesvedete presvedcit ostatní, že prípad, kterému jste na stope, není jen bájením informátoru, byla vaše práce zbytecná. Místním Kurdum nemá David Prokop moc duvodu verit, ale vypadá to, že by si díky nim mohl došlápnout na nebezpecného fundamentalistu. S lákavým prípadem v sobe probouzí pozapomenutou životní energii, která mu pomáhá bojovat se starými démony. David se brzy stává jen malým clánkem v neprehledné hre, kde vyhrát chce každý, ale hrát cestne jen málokdo.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Pravidlo tří zdrojů. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (15)
Operativec David Prokop má jedinečnou možnost dopadnout teroristu, který má dorazit do ČR. Rozjíždí nebezpečnou akci, která nemusí být úspěšnou.
Měla jsem velká očekávání, která nebyla úplně naplněna.
Kladně hodnotím, že autor evidentně ví, o čem mluví, jelikož sám má za sebou 25 let služby. Jeho kniha je tvořena fikcí, která je podložená skutečnými zážitky. Vyprávění je celkem surové a bez příkras, což se mi líbí.
Příliš mi ale nevyhovovala forma. Dozvídáme se hroooozně moc informací, které sice utvářejí postavy a vysvětlují, proč se z nich stalo to, čím jsou, ale... místy je toho prostě moc. V knize je zároveň nová známost Davida, která nemá v příběhu ani vývoji postavy žádnou zásadní roli a shledávám ji zde tedy naprosto zbytečnou. Zároveň mi ani neseděly přechody mezi současnosti a minulostí.
Kniha neurazí, ale ani výrazně nepotěší. Další díl si přečtu a doufám, že v něm je už autor vypsanější.
Velice poutavé čtení, zajímavý hlavní hrdina, dobře popsané prostředí a děj. Blízký východ je pro mě velká neznámá, ale to, co o něm vím, budí strach.
V tomto thrilleru jsem se jasně, jednoduchou formou dozvěděla základní principy, jak tam společnost funguje (a myslím, že i pochopila). Za což zaslouží autor obdiv, protože jsem blondýna.
Líbil se mi děj, věřila jsem autorovi každé slovo, podařilo se mu hravě překlenout most ke čtenáři. Pořád vrtím hlavou nad tím, že pracoval u Policie. Musím přiznat, že na tyhle chlápky shlížím s despektem. Moc kloudných mezi nimi nenacházím. A vlastně i o tom tahle kniha je. Čpí z ní zkušenost a snaha vyjádřit realitu.
Nebudu to protahovat - za mě skvělá kniha, nelituju, že jsem si ji koupila!
Související novinky (1)
Proradná kráska, Poslední sbohem a další knižní novinky (19. týden)
05.05.2024
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Pravidlo tří zdrojů v seznamech
v Právě čtených | 2x |
v Přečtených | 40x |
ve Čtenářské výzvě | 4x |
v Doporučených | 7x |
v Mé knihovně | 36x |
v Chystám se číst | 49x |
v Chci si koupit | 12x |
v dalších seznamech | 1x |
Tohle byl přesně ten typ příběhu, který bych raději viděla ve filmové podobě než v té knižní. Hodně tomu „pomohl“ vševědoucí vypravěč, který tady nebyl provedený úplně špatně, ale obecně ho moc nemusím, protože často hraničí s matoucím head-hoppingem.
Od půlky příběh nabral slušné tempo, ale ze začátku jsem se nedokázala začíst. Rušily mě dlouhé odstavce plné jednoduchých až strohých vět. Místy byl jazyk docela košatý, ale tyhle pasáže to kazily. Taky myslím, že by příběhu prospělo, kdyby začal o něco později a kapitoly odehrávající se na Východě se trochu zkrátily, některé informace mi tam připadaly zbytečné.
Což mě přivádí k postavám. Ty východní se mi pletly, protože mi všechny připadaly stejné, bez větších rozlišovacích znaků – realistické, ale takové neslané nemastné. Ty z Česka už byly zajímavější. Davida jsem si postupem času oblíbila, je to taková horká hlava, ale správnej chlap, co se sebou nenechá vyjebávat. Takové postavy mám nejradši.
Autorův úsporný styl se bohužel propsal i do situací, které by zasloužily víc pozornosti a chyběly mi v nich tedy emoce. Třeba příběh Ivy byl napsaný téměř roboticky, přestože se v něm řeší velmi emočně nabité téma. Na druhou stranu, při scéně, kdy autor rekapituluje jednu humornou událost z akce, jsem se opravdu od srdce zasmála. Nedivila bych se, kdyby se něco takového opravdu stalo.
Proti čemu nemůžu říct půl slova, je autorova expertíza. Přesně ta byla důvodem, proč jsem po knize v prvé řadě sáhla, a v tomhle ohledu jsem rozhodně nebyla zklamaná. Prostředí Blízkého východu bylo také vykresleno věrohodně. Celková realističnost se knize nedá upřít ani náhodou. Je zajímavé vidět, jak podobné akce probíhají v realitě – žádné překombinované zvraty, žádné velké přestřelky.
Stručně řečeno, pokud hledáte realistický špionážní thriller z českého prostředí a dokážete přehlédnout nějaký ten jazykový nedostatek, tahle kniha je pro vás.