Opuštěná zahrada přehled
Stanislav Struhar
Román Opuštěná zahrada je jednou ze Struharových ranných próz, tematicky zasazených do rakouského prostředí, psaných však ještě v českém jazyce. Vídeň roku 1974. Šestiletý Joachim je svědkem tragické smrti svého o dva roky staršího bratra Richarda (kterého, jak se později ukáže zavraždila vlastní matka). Tento traumatický zážitek se do jeho paměti ukládá s celou řadou detailů a váže jej na bratra ještě silněji. Po uvěznění matky je drobný, uzavřený Joachim svěřen do péče prarodičů, žijících v mondénně zařízené vile se zpustlou zahradou vedle zámeckého parku Schönbrunnu. Společně se svou sedmnáctiletou tetou Nathalií obývá první poschodí, jehož staromódní pokoje a temné chodby ovšem nepovažuje za svůj domov. Kontakt s matkou je Joachimovi již od prvních dnů znemožňován, v této době se Nathalie poprvé ptá na existenci otce. Tak jako dříve mu prarodiče zůstávají emocionálně nedostupní, uzavření ve světě, který nemůže pochopit: zatímco ochrnutá babička tráví dny v dolních prostorách domu při temných tónech Wagnera a Brahmse, děda se projevuje jako nadšenec do umění, zdobící stěny rodinné vily kopiemi melancholických či temných obrazů slavných malířů. Již od samého počátku se Joachim upíná na studující tetu Nathalii, která se mu stává nejen společnicí při hrách, ale i náhražkou za nedostupnou matku. Když po několika měsících Joachimova matka v psychiatrické nemocnici umírá, začínají se v domě odhalovat první stopy zamlčené minulosti.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Opuštěná zahrada. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (1)
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Opuštěná zahrada v seznamech
v Přečtených | 4x |
ve Čtenářské výzvě | 2x |
v Knihotéce | 2x |
v Chystám se číst | 2x |
Autorovy další knížky
2004 | Opuštěná zahrada |
2013 | Cizinky |
2014 | Váha světla |
2007 | Hledání štěstí |
2015 | Stará zahrada |
Škoda té užvaněné anotace, zážitek z odhalení mohl být úplně jiný. Od začátku roste nenápadně tísnivá atmosféra, napětí, náznaky. A zdaleka není všechno vysvětleno, některá tajemství jimi zůstanou. Úplně mi nesedl autorův styl, stálé opakování denní rutiny, zahlcení všedními informacemi, další téměř nerozlišitelné oslavy, návštěvy.