Ostrov duchů přehled
Klára Wang Tyl
https://www.databazeknih.cz/img/books/48_/489098/bmid_ostrov-duchu-SwU-489098.jpg
4
54
54
Mladý Tchajwanec Wej našel tu pravou holku. Britská učitelka angličtiny Lucy zase našla byt s nečekaným spolubydlícím. Studentka práv Suwej hledá sílu, jak obstát nejen na vysoké škole. Realitní makléř William se žene za úspěchem a bohatstvím. Indonéská pečovatelka Siti se probírá vzpomínkami na domov na východní Jávě. Youtuber Shade hledá duchy, a to doslova. Šest velmi odlišných hrdinů, šest příběhů o hledání. Spojují se na Tchajwanu, kde duchové jsou často živější než lidé a kde se posmrtný život nebere na lehkou váhu. Kláře Wang Tylové se brilantně podařilo zachytit nejen atmosféru tohoto místa, ale umně pracuje i s napětím a nadpřirozenou tematikou.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Ostrov duchů. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (16)
Generické a velmi slabé. I přestože to má být drobná duchařina, přišlo mi to bezduché...ani ten duch Taiwanu tam nebyl cítit, mohlo se to odehrávat kdekoliv.
Příběh s 6 vypravěči, z nichž každý má vlastní kapitolu. Samostatně by jako povídky neobstály, bez provázání s ostatními chybí zápletka i pointa. Ani dohromady to ale není zvlášť slavné. Několik úmrtí a dva duchové, a přitom jsou to jen takové črty ze života, na kterých mě nejvíc zaujaly mezi řečí zmíněné krajové svérázy jako uctívání duchů a život zahraničních služebných, hraničící s moderním otroctvím. ´V průběhu čtení to ve mě nevyvolalo skoro nic a zbytek brzo zapomenu.
Související novinky (2)
Doprava zdarma: Co vybrat?
20.05.2022
Knižní novinky (9. týden)
27.02.2022
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Ostrov duchů v seznamech
| v Přečtených | 70x |
| ve Čtenářské výzvě | 13x |
| v Doporučených | 7x |
| v Knihotéce | 9x |
| v Chystám se číst | 56x |
| v Chci si koupit | 17x |
| v dalších seznamech | 2x |
Ostrov duchů
Asi jsem měla větší očekávání, a tak mě čtení nechalo chladnou. Ačkoli knížka není špatná!
První, co mě zarazilo, byl rozsah. 100 stran a velikost písma, která člověka nutí k podezření, že to potřebovali protáhnout alespoň o třetinu. Taky hned první povídka mě ničím nenadchla, její námět mi nepřipadal nijak nápaditý. A do třetice, styl psaní je dost primitivní, jak s kamarádkou u kafe.
Smysl to začalo dávat od druhé povídky, která už byla víc o Tchaj-wanu, a pak ještě víc, když se příběh začaly propojovat.
Bez poslechu rozhovoru s autorkou by mi to asi nic nedalo. Prostě takové krátké a nemastné čtení na oddych.