Otevřená společnost a její nepřátelé II přehled
Karl Raimund Popper
Otevřená společnost a její nepřátelé je jeden z nejdůležitějších spisů moderní politické filosofie, v němž Popper rozvíjí svou vlivnou teorii demokracie a budování institucí a proti holistickému sociálnímu inženýrství, navrhujícímu „systémová řešení“, obhajuje inženýrství dílčí, které místo neuskutečnitelného jednorázového nastolení co nejlepšího stavu hledí odstraňovat jedno po druhém ty nejpalčivější zla a nepořádky. Ale Otevřená společnost je daleko více než to: je to srozumitelný a čtivý text, kde čtivost není výsledkem chtěné snahy o popularizaci, nýbrž Popperova přesvědčení, že osud svobodného světa možná závisí na tom, aby se hlavní sdělení knihy dostalo k co největší skupině čtenářů. Tímto sdělením je: budoucnost je otevřená! Bude-li vám někdo tvrdit, že doba si žádá to či ono (v době psaní knihy plánované hospodářství a totalitární politiku), nemůže mít pravdu, protože o tom, co nastane, nerozhodují nějaké trendy či dějinná směřování, nýbrž rozhodnutí lidí. Důkladněji to dokazuje v Bídě historicismu (1957), ale šířit toto poselství se pokouší především zde (a přidává k tomu i kontroverzní, ale závažnou analýzu jistého aspektu díla největšího filosofa všech dob, za něhož Popper považuje Platóna).. Přeložila J. Odehnalová. Druhé vydání připravil J. Moural.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Otevřená společnost a její nepřátelé II. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (3)
Ač se mi druhý díl četl hůř a o dost pomaleji než ten první (asi kvůli obecně složitějším teoriím modernějších filosofů), stále to šlo dobře. Zejména některé pasáže z rozboru Marxova odkazu mě bavily, zajímavým způsobem pro mě vyvažovaly jeho nekritické vzývání, které si stále pamatuju z dob mého dětství, a naprosté porevoluční odmítnutí. Z textu je zřejmé, že zatímco Marxe Popper uznává jako humanistu, který ovšem fatálně neodolal svým historicistickým pohnutkám (a tuto svoji náklonnost k němu pod tíhou nových faktů zmírňuje až v závěrečném dodatku), tak pro Hegela nemá jediné soucitné slovo a dělá si z něj vyloženě legraci. Přínosná pro mě byla taky obhajoba racionalismu a rozbor institucionální povahy vědecké práce (tj. budování procesů a institucí, které podporují svobodu myšlení a testování hypotéz).
I když psáno v roce 1943, jde o knihu stále současnou. Možná by některé věci dneska napsal trochu jinak (jak ostatně ukazují Dodatky z 60. let), ale humanistické poselství by určitě zůstalo. Bohužel, Platón, Aristoteles a Hegel stále vládnou v myslích mnoha lidí. I když o těchto jménech možná nikdy neslyšeli.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Otevřená společnost a její nepřátelé II v seznamech
v Přečtených | 16x |
v Doporučených | 2x |
v Knihotéce | 16x |
v Chystám se číst | 26x |
v Chci si koupit | 14x |
v dalších seznamech | 3x |
Štítky knihy
Autorovy další knížky
1994 | Otevřená společnost a její nepřátelé I |
2000 | Bída historicismu |
1997 | Logika vědeckého zkoumání |
1994 | Otevřená společnost a její nepřátelé II |
1995 | Věčné hledání |
Jak už jsem napsal v komentáři k 1. dílu, tato práce zcela zásadně utvářela můj politologický a filozofický vývoj.