Otevřte, to jsem já přehled
André Breton
Výbor z Bretonových básní je vůbec první knižní prezentací Bretona-básníka v češtině. Tento obsáhlý výbor zahrnuje básně ze slavných sbírek dvacátých a třicátých let Zemský svit, Revolver s bílými vlasy a Vzduch země, básnická pásma z let čtyřicátých, texty vydané až po autorově smrti a odhalující dosud opomíjené aspekty básníkova psaní a vidění, ale rovněž i texty juvenilní – mallarméovské, rimbaudovské nebo dadaistické. Knihu doprovází rozsáhlý poznámkový aparát a studie o autorovi, vše z pera překladatele Petra Krále.... celý text
Poezie
Vydáno: 2009 , Spolek Analogon (Sdružení Analogonu)Originální název:
Les Œuvres complètes, volume I–III, Manifeste du surréalisme, Martinique
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Otevřte, to jsem já. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (1)
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Otevřte, to jsem já v seznamech
v Přečtených | 12x |
v Doporučených | 1x |
v Knihotéce | 7x |
v Chystám se číst | 11x |
v Chci si koupit | 1x |
Štítky knihy
surrealismus francouzská poezie
Autorovy další knížky
1935 | Nadja |
2014 | Magnetická pole |
2005 | Manifesty surrealismu |
1996 | Šílená láska |
1934 | Spojité nádoby |
Není neuvěřitelné, že jsme až do této publikace neměli u nás, v jedné ze zemí surrealismu zaslíbených, výbor z básní Andrého Bretona? Skvělý Petr Král to napravil. Přes 150 stran poezie, 20 stran poznámek k básním a čtyřicetistránkový doslov, který je, jak je u Petra neměnným zvykem, nesmírně zasvěcený, inspirující a prostě skvělý. Osobní bonus: mám v knize věnování, které je nejen pro mne, ale i pro mou „faunu a floru"! Pokud máte rádi pavouky, podívejte se na jednu krásku z mé fauny v profilu.
Lákadlo k průzkumu a práci (spíše než tradiční slovo výpisek): „...náhlé sblížení (nebo ,krátké spojení') různých skutečností, které fascinovalo Bretona: místo trvalých pout mezi jevy krátký záblesk, místo soustavného průzkumu souvztažností „zázrak" prchavé iluminace. „Zpívám o jedinečném světle shody okolností“, tento verš ze Vzduchu vody (...) je také klíčovou bretonovskou devizou.
Podstatnou vlastností – i silou – Bretonových básnických průzkumů je zkrátka jejich nezavršenost, básníkovo snění k nám vysílá znamení právě tím, jak roztržitě svět zkoumá. Působivým vyzváním na cestu je u něj už nečekaný průhled napříč skutečností a apelativní tón jistých vět příbuzných těm magickým pokynům (Rimbaudovo „Jak spásný je vítr!"), které vybídly k cestě jeho; dřív, než vykreslí obrysy návratných témat a symbolů, jsou Bretonovy básnické sondy jen trhliny v okolním vzduchu a v navyklém chápání věcí. Často jsou to dokonce jen jakési „falešné starty", opakované rozjezdy končící pouhým překročením prahu. Signály, které básník v odpověď na své sondy dostává – ze světa i z hloubi vlastní imaginace – se v básni hromadí jako výbava na cestu a jako nástroje příštího objevu, podstatného nálezu nebo magické operace, jejž přitom pouze ohlašují. Tvoří ostatně dost disparátní snůšku údajů bez zjevného propojení (...). V prolukách „bílých míst" mezi jednotlivými evokacemi však jako by jejich vzájemný vztah – a s ním i skryté sdělení – měl co chvíli vyvstat, mezery se hloubí očekáváním smyslu, v němž se zdá spočívat i podstata Bretonova poselství."