Boj o Filipíny přehled
Miloš Hubáček
Pacifická sága série
< 4. díl >
Čtvrtá část ze série knih, které mapují historii námořních bojů v Pacifiku za druhé světové války. Vylodění na atolu; Bitva o Leyte; Překvapení u San Bernardina; Odsouzené loďstvo; Tajfun; Kamikaze útočí; Tanky míří k Manile V polovině roku 1944 ztrácely japonské armády v Tichomoří jednu pozici za druhou. Po dobytí strategicky významných ostrovů v Marianách bylo ve spojeneckých štábech rozhodnuto, že příští úder bude směřovat proti Filipínám. Pro Japonce se měla očekávaná pozemní a námořně letecká bitva změnit v rozhodující pokus zvrátit celkovou nepříznivou situaci. Přes masové nasazení sebevražedných pilotů kamikaze prohráli Japonci na souši a v největším námořním střetnutím všech dob i na moři. Za bojů o Leyte byl zničen výkvět japonských ozbrojených sil a po třech letech od Pearl Harboru již Japonci nedokázali materiální a lidské ztráty takového rozsahu nahradit. Mapy zhotovila Milada Zpěváková. 1. vydání... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Boj o Filipíny. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (9)
Prozatím jsem měl málo informací, jak probíhala válka s Japonskem. Zvolil jsem si knihu o bojích na ostrovech Indonésie. Podrobný popis ve všech směrech, akce na moři i na jednotlivých ostrovech. Úplně jiný způsob bojů než v Evropě.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Boj o Filipíny v seznamech
v Přečtených | 131x |
ve Čtenářské výzvě | 1x |
v Doporučených | 15x |
v Mé knihovně | 120x |
v Chystám se číst | 17x |
v Chci si koupit | 4x |
v dalších seznamech | 1x |
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) rok 1945 válka v Tichomoří Filipíny rok 1944 vojenské dějiny válka s JaponskemAutorovy další knížky
1989 | Titanic |
2001 | Moře v plamenech |
1990 | Pacifik v plamenech |
2000 | Ofenziva v Pacifiku |
1985 | Vítězství v Pacifiku |
Čtvrtý svazek Hubáčkovy tichomořské série mě rozhodně nezklamal. Naopak. Autor opět dokázal, že umí psát literaturu faktu tak, že se pak čte jako thriller. Ke knize se v nepravidelných intervalech vracím, a vždy, když se do ní znovu začtu, úplně mě vtáhne do děje, a přestože znám její určité části téměř nazpaměť, i tak cítím při detailních popisech námořních bojů stále pořádné napětí. O to víc mě mrzí, že se autor nevěnoval podrobněji i japonskému obsazení Filipín. Už tradičně skvělá kniha.