Ofenzíva v Pacifiku přehled

04.01.2025

Když jsem byl ještě mladý a blbý, cítil jsem při čtení tohoto svazku určité zklamání, protože v něm, na rozdíl od předchozích dílů, ubylo námořních střetů a valná část obsahu se zabývala obojživelnými operacemi a pozemními boji. Teprve později jsem plně docenil autorovu snahu (úspěšnou) přiblížit čtenářům, jako jsem byl já, průběh válečného konfliktu na tichomořském válčišti. O této stránce světové války jsem do té doby totiž nevěděl téměř nic a byly to právě knihy Miloše Hubáčka, které u mě vzbudily neutuchající zájem o japonský vojenský rozvoj od nedobrovolného ukončení izolace před vnějším světem po kapitulaci v srpnu 1945.

02.05.2021

V třetím díle Pacifické ságy nás Miloš Hubáček svým neopakovatelným stylem provede zlomovým rokem 1944, kdy se Spojencům podařilo prorazit japonské obranné linie v jižním Tichomoří. Charakterem operací se od námořních střetnutí přesouváme hlavně k obojživelným operacím obsazování klíčových ostrovů vyznačujících se značnou nadvládou Spojenců ve vzduchu i na moři. Oproti předchozím dvěma knihám je věnováno více pozornosti pozemním bojům, vše podáno neskutečně čtivě a se smyslem pro detail. Končíme obsazením Saipanu, Tinianu a Guamu, jejichž dobytí strhlo klapky z očí i těm nejzarytějším císařským militaristům a donutilo je podívat se realitě do tváře. Vítězství již nebylo možné, šlo jen o vybojování co nejlepších podmínek pro vyjednání míru ...