Pamětní deska v Mazziniho ulici přehled
Giorgio Bassani
https://www.databazeknih.cz/img/books/16_/169355/bmid_pametni-deska-v-mazziniho-ulici-Ezu-169355.jpg
4
5
5
Hlavním tématem Bassaniho příběhů není holocaust, i když je vlastně v pozadí každého z nich, ale dehumanizace lidského společenství v konfliktu s totalitním systémem. Základní situací jeho vyprávění je zdánlivě spořádaný život maloměsta, z něhož válka strhne idylickou starosvětskou masku a odhalí zoufalou situaci lidí zavržených, osamocených a zranitelných. V povídkách tohoto výboru sledujeme, jak se autor snaží proniknout do mentality všech zúčastněných a vypátrat, co se vlastně stalo: jak je možné, že se líbezné městečko proměnilo v místo obestřené strachem a poznamenané zločinem, a proč se valná většina jeho mírumilovných obyvatel proměnila v netečný dav trpně přihlížející tomu, jak jsou jejich spoluobčané hnáni na porážku. Výbor obsahuje dosud česky nevydaná autorova díla, kromě nového překladu Dlouhé prosincové noci v 43., která poprvé česky vyšla v souboru Pět italských novel (1967).... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Pamětní deska v Mazziniho ulici. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (1)
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Pamětní deska v Mazziniho ulici v seznamech
| v Přečtených | 7x |
| ve Čtenářské výzvě | 1x |
| v Doporučených | 2x |
| v Knihotéce | 8x |
| v Chystám se číst | 8x |
Štítky knihy
Židé druhá světová válka (1939–1945) italská literatura
Autorovy další knížky
| 1967 |  5 italských novel |
| 1971 |  Zahrada Finzi-Continiů |
| 1994 | Zlaté brejličky |
| 2001 | Pamětní deska v Mazziniho ulici |
Maloměstská, zdánlivě poklidná Ferrara, která je v konečném důsledku možná horší než anonymní velkoměsto. Netečný dav a lidé skrytí za záclonami mlčky přihlížející, jak jsou jejich sousedé odvlékáni na smrt, mají totiž známé tváře a jména. Těžko se zapomíná, těžko se s tím žije.
Je to kniha jemná, poklidná a nostalgická, plná osamělých a ztracených lidí. Zamýšlí se nad tím, jak se to všechno mohlo stát, proč byl fašismus tak přitažlivý, proč se Židé pasivně odevzdávali svému osudu a jak to, že se jejich spoluobčané s jejich osudem tak snadno smířili a nebyli ani připraveni, že by se někteří mohli vrátit. Všichni se navíc tak dobře znají a téměř každý se nějak zapletl s režimem, že ani později není vůle potrestat viníky. Ti, kdo přežili, se tak vrací mezi ty, kteří tenkrát v lepším případě jen mlčeli.