Pan Kaplan má stále třídu rád přehled
Leo Rosten
Když Leo Rosten podepisoval roku 1963 smlouvu na vydání svých dvou humoristických knih o panu Kaplanovi (první z nich znají naši čtenáři v podání Pavla Eisnera), netušil, kolik dřiny ho čeká. Vyzrálý spisovatel se totiž nakonec nespokojil pouhým spojením obou předchozích knih a dobrodružství přistěhovalce do Ameriky a „jazykového převratníka“ pana Kaplana, který se s osobitou logikou prodírá záludnou houštinou angličtiny, zcela přepracoval a obohatil o další epizody a postavy, takže v roce 1976 se objevila zbrusu nová kniha. Této hozené rukavice se chopil Antonín Přidal, aby se po čtyřiceti letech od prvního vydání Eisnerova zpracování páně Kaplanových jazykových klauniád pokusil o vlastní variantu. Jsme svědky překladatelského koncertu, jehož sólistou je jazyk, ohňostroje slovních pitvorností, zkomolenin a přehmatů, kterých se — ovšemže na češtině — dopouští pan Kaplan i ostatní svěřenci začátečnické třídy profesora Parkhilla na newyorské Večerní přípravné škole pro dospělé. Pan Kaplan se tvrdošíjně odmítá řídit jakýmikoliv jazykovými pravidly a konvencemi, jako by chtěl celý jazyk „vybudovat znovu a od základů'', a proto učebna připomíná spíše soudní síň, „kde je před soudní stolici postaven sám jazyk“, či bojiště, na němž pan Kaplan nemíní ustoupit „ani o píďu“. Díky této kongeniální variaci na Rostenovo téma se účastníme velkolepé oslavy naší mateřštiny, z níž Antonín Přidal vykouzlil nádhernou fantaskní grotesku.... celý text
Literatura světová Humor Příběhy
Vydáno: 1988 , OdeonOriginální název:
O Kaplan! My Kaplan!, 1976
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Pan Kaplan má stále třídu rád. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (303)
Audio ČRo: Nevím, zda píši o této nebo první knize. Nicméně dílo o Kaplanovi je vskutku zajímavé. Humor dokáže být ošemetný, ale zde musím říct, že i když se zdálo, že se jde do krajností, nikdy nebyly nesnesitelné. Což je vzácné. Rozhodně zde byl nejeden moment, kdy jsem se strašně bavil.
Jak už napsali jiní: Klobouk dolů před překladatelem. Nebýt jeho brilantního překladu, kniha by rozhodně neměla tak vysoké hodnocení.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (3)
„Cvičné stupňování přídavných jmen obohatil příspěvkem studený, studenčí, pod nulou.“
„K jakýmu světadílu? Samej sníh, led a čučňáci! - Tučňáci!“
„Jednou, když měl časovat sloveso topit, spustil: Topím, topíš, je teplo.“
Kniha Pan Kaplan má stále třídu rád v seznamech
v Právě čtených | 31x |
v Přečtených | 1 837x |
ve Čtenářské výzvě | 109x |
v Doporučených | 238x |
v Knihotéce | 675x |
v Chystám se číst | 351x |
v Chci si koupit | 55x |
v dalších seznamech | 17x |
Autorovy další knížky
1970 | Pan Kaplan má třídu rád |
1987 | Pan Kaplan má stále třídu rád |
1998 | Jidiš pro radost |
2004 | Jidiš pro ještě větší radost |
O knize jsem se dozvěděl díky audioverzi Českého rozhlasu. Pustil jsem se ale do klasické četby... Příběhy ze třídy večerní školy, do níž dochází pan Kaplan, jsou skvělou situační komedií. Jedná se o skvěle využitý námět. Jakkoli jsou lingvistické hrátky skvělé a mnohdy velmi vtipné, tak je nutno v tomto případě podotknout, že se z logiky věci nemůže jednat pouze o překlady. Oba překladatelé jak první, tak druhé knihy, jež vyšly v jednom svazku, museli při své práci v podstatě napsat úplně nové knihy jen s využitím existujících kulis školy v New Yorku. Vytvořit takto propracované dílo využívající odkazy do tolika jazyků i si hrající s často zapomenutými rody a tvary českých slov, muselo být nesmírně náročné. Oba překladatelé se toho ale zhostili naprosto bravurně! Nutno ale podotknout, že co do komické stránky, je hra s jazykem u druhé knihy více propracovaná než v prvním případě. Jelikož je mezi oběma knihami ale dost velký časový rozestup, tak to může být způsobeno právě i "překladem" v jiné době s jinou mírou přijímání dvojsmyslných žertů, jelikož druhá kniha se občas lehce dotýká již té pomyslné hrany. Nikdy ji ale nepřekročí, a přes všechnu nápaditost pevně drží mantinely slušné zábavy na svém místě. Bylo to skvělé čtení, a celou dobu jsem byl v úžasu, jaké skvělé jazykové kreace je možné zkonstruovat. Smekám! PS: Vůbec nevím, zda pana Kaplana miluji, nebo nesnáším...