Paní Dallowayová přehled
Virginia Woolf
Clarissa Dallowayová, zdánlivě nezajímavá padesátnice z anglické "vyšší střední vrstvy" jde jednoho krásného rána koupit květiny na večírek, který toho večera pořádá pro svého manžela Richarda. Než však tato událost nastane, strávíme v její společnosti obyčejný den, který odhaluje, co je vlastně Clarissa zač, že není jen stárnoucí průměrná žena. Seznamujeme se s jejím poněkud zdrženlivým manželem jejím bývalým milencem, který se vrátil z Indie kvůli rozvodu, dospívající dcerou i odkvetlými aristokratkami, které přicházejí učinit zadost společenské povinnosti.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Paní Dallowayová. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (126)
Tady je příklad kdy je film lepši než kniha. Chápu, popsat totiž postavy v knize otravné, povrchní, snobské. Když jsme mladí moc nám nezáleží na názoru okolí, ó jak se to mění s věkem. Je to těžké čtení, které chce svůj čas a rozpoložení.
Na přečtení a docenění Paní Dallowayové jsem se chystala jako bych měla ztéct horu. Na výstup jsem se náležitě připravila předem: poslechla si hodinový pořad Buchet se středoškolským profesorem literatury a přečetla statě Martina Hilského... Proč? Protože jsem tuhle knihu už kdysi rozečetla a vůbec mě to nebavilo, protože jsem viděla Hodiny a nějak mě to nepohnulo (na rozdíl od mojí tehdejší spolužačky na střední, kterou to dohnalo k slzám). Přesto jsem věděla, že já a Paní Dallowayová máme nevyřízené účty a musíme se více poznat, dát si šanci,... Zkrátka tahle kniha ve mně nějak divně ležela, jestli znáte ten pocit.
.
No, nebylo to snadné čtení. Chvílemi jsem si říkala, to je nádherně zachycená imprese a jindy zase "co to plácá". Od zachycení nepostihnutelného okamžiku k přízemnosti pomlouvání a všednosti. Od chvil "naprosto jí rozumím" k okamžikům totálního nepochopení. Ten proud vychrlených myšlenek je zavalující, ale přiznávám, že místy i podivně hypnotizující. Zvláště by mě zajímalo, jak si s touhle knihou poradí muži, protože tohle je jako "vidět" do ženské hlavy a je to věru milion překrývajících se myšlenek, protimluvů, obvinění, soudů, věcí hezkých, smutných i nudné všednosti a průměrnosti. Musí se ale nechat, že jsou tu zajímavé a originální aspekty, velmi dobře vykreslená postava trpícího veterána Septima, jejich vzájemné propojení, efektní plynutí času díky odbíjení Big Benu nebo zvláštní "květinové" příměry. Kniha umí vystihnout vzácný okamžik, ale proud myšlenek ho stejně přikryje až neurotickými detaily a vy se cítíte ochuzeni, že jste si ho ani nevychutnali.
.
Říkám si vlastně, jak bych o knize uvažovala, kdybych nevěděla, jak je slavná. Je totiž přesně taková jako její hrdinka Clarissa - místy otravná, upovídaná a snobská, ale jindy jí probleskuje něco zářivého. Jen je docela těžké se k tomu dopracovat...
Související novinky (2)
Knižní novinky (42. týden)
17.10.2021
Knižní novinky (48. týden)
24.11.2019
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Paní Dallowayová v seznamech
v Právě čtených | 19x |
v Přečtených | 1 245x |
ve Čtenářské výzvě | 109x |
v Doporučených | 68x |
v Knihotéce | 375x |
v Chystám se číst | 464x |
v Chci si koupit | 91x |
v dalších seznamech | 19x |
Autorovy další knížky
2008 | Paní Dallowayová |
2004 | K majáku |
1994 | Orlando |
2006 | Deníky |
1998 | Vlastní pokoj |
Už před čtením, jsem tušila styl, kterým autorka píše. Některé pasáže nebyly snadné na čtení. Než jsem pochopila koncept knihy, že se jedná o stejnou postavu, někdy mladou, někdy starší, trvalo mi to hojnou chvíli. Podobně hodnotím i mou zkušenost se Septimusem, trvalo mi zhruba půl knihy, než jsem pochopila, o koho se jedná.