Paní z námoří přehled
Henrik Ibsen
https://www.databazeknih.cz/img/books/55_/5521/bmid_pani-z-namori-q9T-5521.png
4
56
56
I. dějství Svítivě jasné letní jitro. Ellida sedí na zahradě u svého domku a rozpráví s Arnholmem, vzpomínají společně na staré časy a život na majáku u městečka Skjoldviku [šolviku]. Přichází je navštívit Lyngstrand a vypráví jim o vrcholném díle, jež chce vytvořit - o soše ženy snící o muži, jemuž porušila slib věrnosti a jenž utonul v moři. Když se Lyngstrand zmiňuje o tom, že příběh je pravdivý, protože ho slyšel od jednoho námořníka, jehož znal, Ellida velmi zpozorní a je neklidná. II. dějství Ellida s Wanglem usedají na verandu a manžel mluví se svou ženou velmi vážně o tom, jak se Ellida poslední dobou chová - jakoby ani nebyla jeho zákonitou manželkou. Nežije s ním jako žena, celé dny je neklidná, hledí zasněně na moře a chřadne a vadne. Ellida to už déle nevydrží a svěří se Wangelovi se svým tajemstvím. Jako mladá dívka se zasnoubila s neznámým námořníkem - na rezavém kroužku od klíčů spojili své prsteny a hodili je do moře. Neznámý tehdy Ellidě řekl, že na něj má počkat, že se k ní vrátí. Ona ale slib daný moři a námořníkovi porušila a vdala se za Wangela. Neustále hovoří o cizincových očích, prý mění barvu jako samo moře... III. dějství Do městečka přijel zaoceánský parník. Večer přichází do domu Wangelových cizinec, který se ukáže být Ellidiným "snoubencem". Přemlouvá dívku, aby s ním odešla. Ellida je v šoku a namítá, že je už přeci vdaná a že s ním jít nemůže. Cizinec jí dává čas na rozmyšlenou do zítřejšího večera a odchází. IV. dějství Wangel mluví se svou manželkou o jejich svazku, lásce a soužití. Ellida poprvé projevuje touhu odejít od svého manžela. Nešťastná dívka zpochybňuje jejich manželství a namítá, že se nikdy s Wangelem necítila volná a spokojená. V. dějství Cizinec přichází s úderem jedenácté. Ellida s ním chce odejít, ale Wangel namítá, že je jeho zákonnou manželkou a tudíž ji nikam nepustí...... celý text
Literatura světová Divadelní hry
Vydáno: 1906 , J. Otto - Ottovo nakladatelstvíOriginální název:
Fruen fra havet, 1888
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Paní z námoří. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (14)
Děj je zcela jednoduchý, postav pár, psychologické dialogy nejsou náročné, tedy se snadno zorientujete. Těch pár letních dní v malém městě na fjordu severního Norska mě bavilo. Dozvídáme se o rozdílu mezi otevřeným mořem a zálivem, povahou lidí, kteří zde vyrůstali. Moře je hlavním motivem hry, jedná se o symbol absolutní svobody. Rozebírá se však i jeho proměnlivost, stejně jako proměnlivost lidské povahy. Moře působí na city a mysl každého.
Hodně je zde poukazováno na právo žen svobodně volit svůj osud.
Úryvek obsahuje SPOILER:
WANGEL: A to neznámo – tě už nevábí a neláká?
ELLIDA: Nevábí mne a také neděsí. Mohla jsem v to neznámo nahlédnout, kdybych sama byla chtěla. Vždyť jsem si je mohla zvoliti. A proto jsem se ho dovedla zříci.
WANGEL: Počínám tě pozvolna chápat. Tvým chtivým toužením po moři – čímsi, co tě lákalo a vábilo k tomu cizinci – tím se vyjadřoval pud za svobodou, jenž se v tobě probudil a vzrostl.
(SPOILER)
Jsem rád, že se do mé pozornosti dostala Paní z moře krátce po dočtení jiné Ibsenovi hry, Nory. Přijde mi totiž, že se manželské páry z těchto dvou dramat v mnohém podobají, ale zároveň jsou úplně jiní. Helmerovi si věci pro sebe tají, aby neodkryli karty a nepřišli o trumfy. Wangelovi by pro druhé žít chtěli, ale nejde jim to, neumí to. Elida a Erik totiž k sobě chtějí najít cestu, jen to nedokážou, ze studu a ze špatného chápání situace. U obou hlavních hrdinek je to nejvíc vidět ve vztahu k dětem: Nora se chopí možnosti děti bez rozloučení opustit, Elida má naopak velkou radost, když po všech peripetiích pro děti svého muže z prvního manželství může být potěšením.
Narušenost komunikace je vůbec klíčové téma, které prochází celou hrou, škoda že jsem si nepočítal kolikrát je některý z rozhovorů dvou postav přerušen těsné předtím, než by mohl přinést něco informačně nebo emočně hodnotného. A tak všichni dál žijí v domněnkách déle, než by museli...
Druhým podstatným tématem je svoboda. S ní zachází různé postavy různě, ale to nejdůležitější o ní vypovídá opět Elida. Říká: je lepší mít svobodu, ve které se mohu rozhodnout dobře nebo špatně než mít bez svobodného výběru předepsánu variantu jedinou, byť objektivně tu správnou. Dá se s tím souhlasit? Nedá? Za určitých podmínek? Nevím, ale přijde mi užitečné o tom přemýšlet. Jen je škoda, že takhle zajímavě rozehrané dilema je zároveň tak slabé v zápletce. Nejspíš to byl záměr, ale navrátivší se cizinec je popsán jako extrémně protivný chlap, takže z té mýtické postavy, která je lákavá i obávaná (funguje jako takové téměř náboženské zjevení: mysterium tremendum et fascinans) se stává jen ta hrozba. Elidino rozhodnutí je tak snazší, což je dobře, protože hra "dobře" dopadne (i když: můžu říct, že dobře dopadla? Možná ne, možná jiný čtenář nebo návštěvník divadla bude mít pocit, že "dobře" by to dopadlo, kdyby Eli práskla do koní, nevím), ale Elidino rozhodování by mohlo být ještě významně komplikovanější a čtenářský/divácký zážitek sytější.
Související novinky (1)
Bez obav, Démon lidství a dalších 1 990 eknih zdarma
15.03.2023
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Paní z námoří v seznamech
| v Právě čtených | 1x |
| v Přečtených | 78x |
| ve Čtenářské výzvě | 18x |
| v Doporučených | 1x |
| v Knihotéce | 7x |
| v Chystám se číst | 10x |
Štítky knihy
norská literatura rozhlasové zpracování rozhlasové hry
Autorovy další knížky
| 2013 |  Domeček pro panenky (Nora) |
| 1949 |  Peer Gynt |
| 2009 | Nepřítel lidu |
| 2011 | Divoká kachna |
| 2006 | Hry I |
Četba na pokračování od Českého rozhlasu.Bravurně načtené a psychologicky zpracované.Kdo chce klasiku kde se pracuje ze slovy a charaktery postav doporučuji.