Panství a spása: Politická theologie ve starověkém Egyptě, Izraeli a Evropě přehled
Jan Assmann
https://www.databazeknih.cz/img/books/13_/137695/panstvi-a-spasa-politicka-theologie-ve-starovekem-egypte-izraeli-a-evrope-137695.jpg
4
2
2
Autor zde shrnuje výtěžky svých studií ke staroegyptským, staroizraelským a evropským představám o politickém řádu. Soustřeďuje se přitom na proměnlivé vztahy mezi politickým společenstvím a náboženskými soustavami, přičemž rozlišuje dva aspekty politické theologie. První se týká theologických implikací politických pojmů a představ, druhý politických implikací, theologických pojmů a koncepcí. Autor zdůrazňuje, že často vyzdvihovaný proces sekularizace theologických pojmů má i svůj protějšek a že některé centrální theologické pojmy jsou theologizovanými pojmy politickými. Po podrobné a bohatě členěné analýze egyptských a izraelských náboženských a politických soustav a jejich vzájemných vztahů je v závěru věnována rozsáhlá studie postavě Mojžíše.... celý text
Literatura naučná
Vydáno: 2012 , OikoymenhOriginální název:
Herrschaft und Heil: Politische Theologie in Ägypten, Israel und Europa: Politische Theologie in Altägypten, Israel und , 2000
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Panství a spása: Politická theologie ve starověkém Egyptě, Izraeli a Evropě. Přihlašte se a napište ho.
Komentáře (1)
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Panství a spása: Politická theologie ve starověkém Egyptě, Izraeli a Evropě v seznamech
| v Přečtených | 2x |
| v Knihotéce | 3x |
| v Chystám se číst | 2x |
| v Chci si koupit | 2x |
Jan Assmann je po vědecké stránce významný egyptolog. Jeho díla jsou tématicky zaměřena na kulturu, theologii a politiku. V úvodu se zmiňuje o autorovi termínového spojení "politická theologie" Římanu Varrovi, který konstatoval, že počátky státních institucí jsou identické s počátkem náboženství. Ve svém díle autor poukazuje na archeologické objevy pouze náboženských textů a naprostou absenci textů souvisejících s řádem státního zřízení, přestože v náboženských zpovědních textech jsou zjevné určité zvyklosti na úrovni nepsaných zákonů, které do jisté míry vypovídají o normativech společenského zřízení.
K tomuto dílu bych měl přesto jednu připomínku. Pochybnost o existenci starozákonní postavy Mojžíše a spekulace o jeho egyptském původu a kvazi totožnosti s jeho předcházejícími jmény ve "vydedukovaném" propojení s důvodem, proč byli Hebrejci vyhnáni s Egypta, popisovaným ve Starém zákoně v knize Exodus, nemohu v tomto s autorem souhlasit nejen, že se nemá identicky o co opřít, ale zvláště proto, že jeho (a dalších autorů) stanoviska, ze kterých vycházeli, nemohou být přijaty ani hypoteticky, natož vědecky zdůvodněné. Buď je něco dokazatelné nebo je jen pouze hypotetické, případně dokázané později. Spekulativní myšlenkové procesy nemají ve vědeckém bádání co pohledávat.