Nylonový anděl přehled

15.10.2018

Autorka zavede čtenáře do nepříliš vzdálené budoucnosti Austrálie, na území Tertu, otrávené čímsi nespecifikovaným, do blíže neurčených politických podmínek, jakékoliv pozadí daného světa chybí. Postkatastrofická sci-fi, kde není ani zmínka o katastrofě.
Prostředí chudinské čtvrti je podáno docela dobře, má atmosféru, orientaci navíc usnadňují mapy. A tím jsem patrně vyčerpala klady. Děj románu je v podstatě jednoduchý, ovšem podaný tak nepřehledným způsobem, že mě brzo přestalo zajímat kdo, co, jak, proč a s kým. Hlavní hrdinka se upsala špatnému pánovi a její snahy, jak uniknout ponižujícímu a surovému zacházení, jsou přinejmenším obtížně pochopitelné. Vztahy mezi jednotlivými gangy a kartely jsou nahozeny povrchně, skupinám různých obyvatel schází bližší upřesnění, co jsou vlastně zač, kde se vzali, jejich historie, vazby... Popravdě mi celou dobu unikala nějaká vnitřní logika tohoto světa.
Chování postav a jejich motivace postrádají hlubší smysl, marně jsem se je snažila dešifrovat. Sama hlavní hrdinka je problém: ošklivá osobní strážkyně s výškou basketbalistky, většina mužů ji z nějakého důvodu chce mít v posteli, ona je chce a nechce, pořád někam utíká, schovává se, je zrazována, tváří se drsně - přitom jedná jako Matka Tereza a co pár stránek je jí šoufl z násilí. Neustále u sebe musí mít nějaké zbraně, ovšem když už je skutečně použije proti člověku, obvykle se potom poblije, omdlí, nebo k tomu má blízko. Samozřejmě se z ní v průběhu jejího zmateného putování stává ochránkyně slabých, mírotvůrkyně a zachránkyně města, všichni ji zbožňují a kdo ne, ten si to vyžere.
Spisovatelka nevynechala červenou knihovnu, voodoo šamany, duševní cizopasné upíry, nevyhnula se těžkým logickým kiksům a zásahům bohů ze stroje. Hřebíčkem do rakve pak je použitý jazyk, takovej pražskej, rádoby dynamickej a drsňáckej. Být mladistvá, možná bych neměla potřebu všemu rozumět a přijala román bez otázek, s nadšením... a možná ne. Jisté je, že s Parrish Plessis jsem se potkala poprvé a naposledy. S výjimkou zmíněné špinavé atmosféry chudinské čtvrti a několika málo slušných nápadů (např. vliv a fungování médií) mi série nemá co nabídnout.