Pátá bohyně přehled
Patricie Fuxová
Mariin bezstarostný život naruší vzkaz v knížce od babičky: „Co je tvá tvář, je to jen dojem? Obraz tvůj čeká tě za závojem.“ Na babiččině půdě objeví staré zrcadlo a zjistí, že s každým úplňkem může vstupovat do snového světa slovanských bohyní – Vesny, Živy, Mokoš a Morany, které ji zasvěcují do tajemství přírody i života. Marie pozná velkou lásku, překoná mnohé překážky a je zkoušena čistota jejích úmyslů. Podaří se jí zachránit svět bohyní? Příběh přináší významné poselství pro každou dívku i ženu.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Pátá bohyně. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (9)


Průměrná kniha s ne zrovna sympatickou hlavní postavou. Neurazí, ale ani nenadchne. 50%


(SPOILER) Nejdřív to bylo fajn. Bohyně s pohanskými jmény, prostředí Beskyd v kontrastu s životem podle lajků a snaze neztratit se ve vlastní duši, pochybách a strachu...jo, to mě zaujalo. A pak to šlo z kopce. O tom, že pátá bohyně je Marie jsem nepochybovala zhruba od poloviny, takže žádné 'tadá' se v konečné fázi nekonalo. Asi největším zklamáním pro mě byla finální bitva. V hlavě mi vyskakovaly scény ze souboje Harryho Pottera s Voldemortem...dokud teda nepřišly Stromy. Tady jsem si na chvíli odskočila k Pánu prstenů. Nechybělo pár artefaktů z Her o trůny . A závěr jak z Pirátů z Karibiku, kdy se Elizabeth loučí se svým miláčkem - novopečeným kapitánem Bludného Holanďana. Prooooč?
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Pátá bohyně v seznamech
v Přečtených | 29x |
ve Čtenářské výzvě | 8x |
v Doporučených | 3x |
v Mé knihovně | 8x |
v Chystám se číst | 3x |
v Chci si koupit | 1x |
Podle recenzí tady jsem čekala něco strašného.
Nakonec mi to zas tak hrozné nepřipadalo. Jen takové nemastné, neslané, nevyužité, nedotažené.
A celkem neoriginální.
Máme tu další příspěvek do řady nekonečného seriálu bohyňování (ženy, která ještě nejste bohyně, regulérně promrhaváte život), který silně připomíná křížence mezi Božidarou a Agnes.
Vezměte jednu nesympatickou hrdinku (ale musí být mladá a krásná!), udělejte z ní vyvolenou, která má zachránit svět (ale místo toho je z ní radši influencerka), abyste ji nakonec nechali projít pokusem o epickou bitvu (která se objevila z ničeho nic a nedává žádný smysl), kde umře (pohoda, klídek) a zase se oživí (pohoda, klídek), aby to nakonec celé vyhrála a skončila po boku šamstra, s kterým prohodila za celou dobu tak pět a půl slova (kterým navíc vůbec nerozuměla), ale tam uvnitř věděla, že potkala lásku na celý život (i když pak vesele randí s jinejma, dokud se jí v hlavě nerozsvítí).
Takže, co se tím celým dílem chtělo vlastně říct? Buď otravná jak osina, bude z tebe (i tak) bohyňa?
Taky jsem dost nepochopila záležitost chalupy a Prašivce. On jako tu chalupu koupil a pak ji prodal? A jak je možný, že na půdě byly ještě pořád "krámy" po předchozích majitelech, o kterých sám tvrdil, že budou majitelkou vyklizeny, aby je nakonec vyklidil sám?
Nevím, no. Mám takový neodbytný pocit, že se z toho dalo vytřískat o dost víc.