Pavoučí příběhy přehled
Veronika Matysová
Pavoučí příběhy série
1. díl >
Roztomilé příběhy o osminohých hrdinech vás zbaví strachu z pavouků! První díl série příběhů o pavoučcích přináší dětem od 7 let celkem sedm příběhů s pavoučími hrdiny, které vypráví babička svým vnoučatům Vendulce a Jeníkovi. Všichni pavoučci, ať už mladí nebo staří, šikovní či neobratní, jsou osobnostmi. Mají svérázné vlastnosti, někteří jsou romantičtí, jiní mají srdce dobrodruha jako Míla 007, některé provází štěstí a jiné smůla. V jednotlivých nezávislých příbězích ukážou dětem, že i pavoučí kluci a holky mohou mít svá trápení, vzlety i pády. Zažívají řadu dobrodružství, která jim mnohdy přinesou nejeden šrám, ale i ponaučení.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Pavoučí příběhy. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (5)
Moc pěkné pohádky, škoda, že knížka není mezi čtenáři tolik známá. Určitě si pozornost zaslouží. Musím pochválit také pěkné ilustrace. Jedinou výtku mám k poslední kapitole, nechápu, proč se najednou z minulého času přešlo na čas přítomný. Tohle nedělá v dětských knížkách dobrotu.
Četli jsme společně s dětmi před spaním, protože se štítili pavouků - a to už mě tedy pěkně štvalo! Skauti a bojí se pavouků... ;-) Musím říct, že to opravdu mělo efekt - dneska nevolají: "Fuj, pavouk!!!", ale: "Hele, Míla!" :-D Pohádky byly sice velmi jednoduché, ale svůj účel splnily ;-)
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Pavoučí příběhy v seznamech
v Přečtených | 16x |
v Doporučených | 1x |
v Knihotéce | 2x |
v Chystám se číst | 2x |
v Chci si koupit | 1x |
Autorovy další knížky
2017 | Pouštní včela |
2022 | Hodina psodava |
2013 | Míša v síti |
2012 | Patricie |
2000 | Nikki, vrať se |
Pavoučí příběhy jsme četly opravdu dlouho. Mně se líbily hodně, dceru odradily první dva příběhy, které jsou spíš klučičí (superhrdina a auta:-) Nejvíc jsem si oblíbila příběh o osamělém pavoukovi Nitkovi, který se chtěl kamarádit s holčičkou Lucinkou. Musím přiznat, že mě závěr úplně dojal (ať vypadáme jakkoli, tak jsme to pořád my).
A nahlas jsem se smála u příběhu Brejlička se nevzdává. Je vůbec možné, aby měli lidé pavouky rádi? Brejlička je rozhodnut, že lidem ukáže, že se pavouků nemusí bát, že jsou neškodní,... ty jeho nápady stály za to:-)
"Aha, takže by nás měli vidět nejen přijít, ale i odejít - se vší vážností, žádný spěch," pronesl moudře Brejlička a Očko přikyvoval.
"Půjdeš se mnou?" zeptal se ho Brejlička.
"Jako kam?" polekal se Očko.
"Přece ukázat lidem, že umíme chodit i pomalu! Nebo se snad bojíš?"
...
Když v tom uslyšeli: "Podívej, jsou nějak pochroumaní, divně se plouží, to není normální! Někdo je postříkal Biolitem a oni teď vlezli k nám! Doraž je!" (s. 107)
Pavoučí hrdinové jsou sympatičtí, děti by si je měly oblíbit a přestat se bát těch skutečných pavouků. Noo? Tak to je pouze teorie:-) Dcera se doposud moc pavouků nebála, ale po přečtení mi připadá, že z nich má strach větší. Proč? Protože je v knize často znázorněn odmítavý postoj lidí k pavoukům. Ale chce si přečíst i Příběhy pavoučka Alfonse:-)