Peer Gynt přehled
Henrik Ibsen
Dramatická báseň o pěti dějstvích. Dotisk v r. 1955
Literatura světová Divadelní hry
Vydáno: 1954 , ČDLJ - Československé divadelní a literární jednatelstvíOriginální název:
Peer Gynt, 1867
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Peer Gynt. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (14)
Příjemné a překvapivé!! Pěkné!! Sobeckou osobnost Peera Gynta (Petr Šilhavý) tady už popsali téměř všichni, tak já doplním jen za sebe, že jsem nečekala tak explicitní křesťanský tón, který se vinul celým příběhem. Ať už jsou to kostelní zvony, které zahánějí zlé bytosti, nebo matčina modlitba, nábožné zpěvy vesničanů (zrovna, když má od knoflíkaře už už namále), anebo i mnohé šance na změnu, které stále dokola promarňuje.. Otázky života a smrti, sobectví a velkorysé oběti, viny a čistého svědomí... To všechno tak nenásilně a navíc čtivě a vtipně zveršované, že jsem až mile zaskočena. Také na scéně to musí být moc pěkný zážitek!
Bylo to zajímavé čtení, takové neobvyklé... Přesto jsem ráda, že jsem si Peera Gynta přečetla. Závěr se mi líbil nejvíce.
(3,5 hvězdičky)
Související novinky (1)
Malá domů, Den v kocourkově a dalších 17 nově přidaných eknih zdarma ke stažení
21.11.2023
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Peer Gynt v seznamech
v Přečtených | 209x |
ve Čtenářské výzvě | 10x |
v Doporučených | 8x |
v Knihotéce | 44x |
v Chystám se číst | 67x |
v Chci si koupit | 14x |
v dalších seznamech | 1x |
Štítky knihy
norská literatura severská literatura
Autorovy další knížky
2013 | Domeček pro panenky (Nora) |
1949 | Peer Gynt |
2009 | Nepřítel lidu |
2011 | Divoká kachna |
2006 | Hry I |
(SPOILER) Čítala som to dvakrát. A dobre som urobila (a odporúčam to každému). Prvýkrát ma táto postava dosť iritovala kvôli jej prelietavosti, egoizmu a výhovorkám, tj. sľúbil hocikomu aj modré z neba - ak niečo chcel dosiahnuť, a keď ho to prestalo zaujímať, tak jednoducho odišiel atď. A radšej viac ani nerozoberám scénu kde kvôli vlastnej závisti nechal utopiť sa kuchára (lebo on má a ja nemám, a keď nemám, tak nebude mať ani nikto iný). Nehovorím, že druhýkrát ma neiritoval, ale získala som od toho odstup a v kombinácii s vedomosťami o živote autora, jeho názormi na Nórsko, pohľadom na "národnú povahu", nórskymi povesťami a rozprávkami, mi začalo dávať viacero dejových zvratov a metafor omnoho väčší zmysel. Napr. keď bol v blázinci a stretával rôznych "pacientov", jeden z nich bol vyjadrením Ibsenovho názoru tj. metaforické vyjadrenie k novodobej "histórii" jeho vlasti - keď sa Nóri údajne "len prizerali" ako Dánsko prichádza o svoje územia v boji, hoci predtým mu prisľúbili pomoc (+Švédsko) a pod. Páčilo sa mi ako sa autor "točil" okolo trolieho hesla "Sám sebe stač, sám sebe ži!" a dvojznačnosti toho hesla. Druhé čítanie mi viac do seba "zapadlo". Najviac sa mi páčilo ako bol pri matke keď umierala - spolu snívali a spomínali. Jediné, čo doteraz naozaj naozaj nepochopím - ako sa Solveig mohla doňho zaľúbiť, čakať naňho až do staroby a ešte ďakovať, že sa vrátil..