Peníze pro Marii přehled
Valentin Rasputin
Dvě novely (Poslední lhůta, Peníze pro Marii) výrazného sibiřského autora, jenž ve svém dosavadním díle zobrazuje vesnici rodné Sibiře a podává psychologický obraz prostého současného člověka. První vypráví o staré umírající matce, která marně čeká na svou nejmilejší dceru. Druhá je příběhem prosté venkovské ženy, kterou v nouzi zachraňuje lidská solidarita.... celý text
Literatura světová
Vydáno: 1974 , Lidové nakladatelstvíOriginální název:
Деньги для Марии, 1971
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Peníze pro Marii. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (1)
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Peníze pro Marii v seznamech
v Přečtených | 6x |
v Knihotéce | 6x |
v Chystám se číst | 1x |
v Chci si koupit | 1x |
Autorovy další knížky
1978 | Žij a nezapomínej |
1980 | Loučení |
1984 | Poslední lhůta / Žij a nezapomínej / Loučení |
1989 | Požár |
2017 | Hodiny francouzštiny |
(Uwaga spoilery!) Peníze pro Marii. Další kousek z Rasputinovy Svaté čtveřice a jedna z ikon vesnické ruské prózy 20. století, která spisovatelům od časů Chruščova umožňovala uniknout z nemilované náruče socialistického realismu. Peníze pro Marii. Jeden trn z pomyslné trnové koruny neštěstí ruského venkovana, kterou musel proti své vůli nosit každý den, protože mu ji navlékli lidé kdesi v Moskvě, aniž by s ním prohodili jediné slovo.
'Kuzma si pomyslel na sníh, že k ránu jistě začne sněžit, a sníh bude padat a padat, podobný milosrdenství. Potom znova ulehl vedle Marie a usnul. Zdálo se mu, že jede právě tím automobilem, který ho probudil. Reflektory nesvítí a auto uhání v naprosté tmě. Potom se však najednou rozžíhají a osvětlují dům, u něhož automobil zastavuje. Kuzma vystupuje z kabiny a klepe na okno.
'Co chcete?' ptá se kdosi zevnitř.
'Peníze pro Marii.' odpovídá Kuzma.'
Valentin Rasputin píše o lidech naprosto obyčejných. Jeho hrdinové nejsou andělsky krásní aristokrati hovořící sedmi světovými jazyky, kteří po nocích utíkají ze svého sídla a zachraňují plavé dámy s mírami 90-60-90 a hodnotou IQ hluboko nad 130. Ani za děravý groš ne. I když ani tohle nadsazené čtení pro romantiky má něco do sebe. Rasputinovi lidé jsou chudáci. Žijí v prostém domě, jehož jedinou kladnou vlastností je, že je někdy čistý. Peníze si vydělají, ale je jich tak málo, že nestačí vlastně na nic a jen podráždí fantazii. Mají rodinu a děti, ale jejich rodinné vztahy jsou pokřivené, nešťastné a oni sami žijí, protože nějak musí. Takový je i Kuzma, chudý traktorista z malé vesnice, který kdysi jako jeden z miliónů chtěl (či nechtěl) porazit Hitlera. Jeho žena Marie je prostá venkovská žena, která ke své živnosti, vedení obchůdku, přišla jako slepý k houslím. Přesto se jim daří přežívat. Dokud se nezjistí, že Marie má v pokladně manko, nepředstavitelnou sumu tisíc rublů, aniž by si pro sebe ukradla jedinou kopějku. Kuzma zahajuje boj za to, aby jeho žena neskončila ve vězení a shání peníze. Peníze pro Marii.
' 'Může jít před soud..' řekl Jevgenij Nikolajevič.
'Proto sháním peníze, aby nešla.'
'Stejně ji mohou odsoudit. Zpronevěra je zpronevěra.'
'Ne, nemohou. Ona odtamtud nic nebrala, vím to. Marie má manko, protože jí chybí vzdělání, nic jiného v tom není.'
Peníze pro Marii jsou Rasputinovým listem Žaluji! Svým typickým prostým, nepřikrášleným stylem s hrubostí a soucitem kritizuje společnost, v níž sám na Sibiři žil. Protestuje proti velkohubým prohlášením politiků, která nikomu nepomohou, bojuje za lepší vzdělání a život svých Sibiřanů. Ukazuje jejich tvrdý život, který oni přece s relativní lehkostí snášejí. A apeluje na nás, kteří vidíme všechno s odstupem. Chce v nás probudit dobré já. Jeho příběh nemá pevný konec, zanechává Kuzmu stojícího u domu bohatšího bratra, jak zvoní na zvonek a někdo mu jde otevřít. Možná jeho bratr, možná my. Je na našem lidství a dobru, abychom mu ty dveře otevřeli. 5/5, jako vždycky.