Pěšky napříč Evropou přehled
Nicholas Crane
Sám – i když se teprve nedávno oženil – a s odhodláním zdolat cestu jen po svých se Nicholas Crane pouští do neobyčejného dobrodružství: sedmnáct měsíců dlouhou pouť přes pásma hor, která se táhnou Evropou od španělského mysu Finisterre až do tureckého Istanbulu. S deštníkem, který mu jako jediný dělal společnost, zdolal Pyreneje a ve stopách Roberta Louise Stevensona přešel Ceveny. V zimě vystoupil na Mont Blanc, překonal Alpy a putoval dál přes zalesněné Karpaty a balkánská pohoří, potýkal se s bouřkami i suchem, zápolil se sto let starými mapami. Na své dlouhé pouti, při níž odhaluje i některé temnější odkazy evropských dějin, se setkal s mnoha barvitým postavami, k nimž patřili ovčáci, výrobci sýra, jeden značně nespolečenský medvěd hnědý a prostitutka, která se nenechala jen tak snadno odbýt. Toto klasické vyprávění je strhujícím příběhem o houževnaté vytrvalosti a oslavou lidí i oblastí existujících na samém okraji moderního světa.... celý text
Literatura naučná Cestopisy a místopisy
Vydáno: 2006 , BB artOriginální název:
Clear Waters Rising, 1996
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Pěšky napříč Evropou. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (7)
Výborná kniha !! Pred autorom a jeho dáždnikom a skromnosťou"smekám klobouk"....po prečítaní som mal chuť okamžite vyraziť na cesty....a veru aj vyrazil !! Skvele prežité,napísané a neskutočne inšpirujúce..( kto má navyše rád hory a túlanie sa v nich,príde si na svoje ) Oporúčam
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Pěšky napříč Evropou v seznamech
v Právě čtených | 2x |
v Přečtených | 40x |
ve Čtenářské výzvě | 4x |
v Doporučených | 4x |
v Knihotéce | 15x |
v Chystám se číst | 32x |
v Chci si koupit | 9x |
(SPOILER) V dobročinném internetovém bazaru chtěli za tuto knížku asi 40 Kč. Vzhledem k tomu, jak je vysoce hodnocená, objemná a že ani není ke koupi v bazaru, jsem to zaokrouhlila na stovku – a myslím, že to pořád byla velmi výhodná koupě.
I když po horách chodím málokdy, jsem totiž "nížinný červ", který cesty do kopce neudýchá, baví mě dívat se na hory na obzoru, ale taky o nich číst. Tato knížka není jen cestopis, ale i jakousi kronikou historie a národů Evropy. Kronikou o to zajímavější, že autorův daléký pochod proběhl na začátku 90. let 20. století, tedy v období bouřlivých politických a společenských změn. Informačně je kniha velmi hutná, i když přece (alespoň pro mě) podstatně stravitelnější než Magrisův "Dunaj". Ten je kvůli četným jinotajům a zaměření hlavně na kulturu a historii (méně pak na přírodu), ještě spletitější (a proto mnou stále nedočtený :-)).
Mnoho věcí autor popisuje do nejmenších podrobností, leckde mě překvapilo, že i když je daná lokalita či dějiště události takřka "za humny", až doteď jsem o ní nic neslyšela. Jako třeba o tom, že v Polsku byly ještě v 80. letech 20. století mnohé potraviny na příděl, na potravinové lístky. To je něco nepředstavitelného.
Byl mi sympatický autorův přístup k lidem, s nimiž se potkával a případně s nimi i krátce putoval. Z textu vesměs vyzařuje respekt k lidem žijícím a pracujícím v tvrdých horských podmínkách, i když několikrát jsem se nad jeho úvahami přece jen zarazila. Asi ve dvou případech, když si stěžoval, že v podvečer v malé vesnici již v obchodě nebyl chleba. Na autorově místě bych se asi hodně podivila, že v zapadlé horské vsi je vůbec nějaký obchod a že má otevřeno až do pozdního odpoledne. A co mě poněkud popudilo, byl popis přechodu z Rakouska na Slovensko a jakýsi podivný odpor k obyvatelům Slovenska. Nevím, zda hrál roli fakt, že z Vídně do Bratislavy je holt potřeba jít nížinou, anebo přece jen určité předsudky (nenechme se mýlit, nejen v socialistickém táboře existovala propaganda... ). Každopádně ale informacím o tom, že v první polovině 90. let jezdily ze Slovenska do Rakouska zástupy slovenských aut, aby tam jejich majitelé skupovali koberce, nábytek, apod., nevěřím. Málokdo si mohl něco takového dovolit. Nanejvýš pár podnikavců, kteří levně koupili věci z druhé ruky a doma je se ziskem prodali. Těch ale jistě nebyly zástupy. Osobně si pak vzpomínám na zástupy Rakušanů, kteří jezdili nakupovat (nebo spíše vykupovat) cukr, máslo, mouku a další zboží k nám do jihomoravského pohraničí. Pro nás ty věci byly najednou hodně drahé, pro ně naopak velmi levné (tehdy – dnes už je všechno jinak). Tipla bych si tudíž, že na Slovensku tomu bylo podobně.
Původně jsem chtěla hvězdičku strhnout, ale nakonec jsem usoudila, že by byla škoda kvůli pár řádkům, které se mi nelíbily, knihu hodnotit hůře. Líbilo se mi totiž, že autor se nejen nevzdal, ale poctivě se přiznával ke všem svým strachům, chybám, váháním... nedělal ze sebe žádného borce, i když borcem se díky té cestě skutečně stal. Vřele doporučuji k přečtení nejen těm, kdo rádi putují po horách!