Píseň války přehled

02.12.2024

(SPOILER) Pokud jsem u předchozího dílu psal, že byl dospělejší, tak u završení série to platí dvojnásob. Navíc tento díl výrazně potemněl. Postavy jsou mnohem více konfrontovány s pocity křivdy, bezpráví, nespravedlnosti a vinou za rozhodnutí z předchozích knih.

Škádlení barda s horalem ustoupilo filozofování nad vlastními volbami a budoucností – což překvapivě není výtka. Dialogy jsou opět mistrně zpracované a nutí k zamyšlení i čtenáře.

Opravdu žasnu, jak autorka dokázala propojit všechny tři knihy do jednotného celku, kde se uzavřela každá, i ta nejmenší vedlejší linka.

Zhruba od poloviny knihy jsem četl (poslouchal) doslova jedním dechem a prožíval emoční horskou dráhu spolu s hrdiny. S blížícím se koncem mě naplňovala jednak zvědavost, jak všechno dopadne, a také obava, že tím skončí tak výjimečný příběh.

Po dočtení ve mně zůstalo trochu prázdno – jednak proto, že konec dopadl trochu jinak, než jsem si představoval (zejména bardův a Modrycův), a také proto, že se mi nechtělo opouštět svět Delavy, Tunde, Elmianu a dalších. Nejsem si jistý, jestli v brzké době narazím na podobně výjimečnou sérii...

30.11.2024

Píseň války je nebývale dospělá hrdinská fantasy, v níž čtenář prožije epické bitvy a napínavé chvíle, ale zároveň je to příběh o přátelství, hledání svého místa ve světě a o tom, jak je potřeba čelit důsledkům svých předchozích činů. Merglová své hrdiny nešetří a nedá jim nic zadarmo. Ty tam jsou slovní přestřelky mezi bardem a drakobijcem z Písně oceli. Tohle je prostě jiný příběh a ne každému se to musí líbit.

Ať už pro vás bude Píseň války příliš temná, nebo ne, oceníte autorčin vypravěčský um a schopnost skvěle propojit všechny tři knihy. Nezapomněla ukončit ani jedinou dějovou linii, všechno, co s hrdiny prožijete, je logickým vyústěním předchozích příběhů, a i když možná budete nad osudy oblíbených hrdinů plakat, nakonec si řeknete, že to přesně takhle mělo být. Navíc před dívkou, která – jak sama přiznává – neumí střílet z luku a mečem by si usekla nejspíš nohu, musí člověk při popisu bitev, bojů muže proti muži a válečné vřavy prostě smeknout. Tady je vidět, že ani v tomto směru Merglová v žádném případě přípravu nezanedbala.

Sečteno a podtrženo, díky Písni války se Delavská trilogie může zařadit k tomu nejlepšímu, co bylo u nás v žánru hrdinské fantasy napsáno. A to není málo.