Píseň slonů přehled
Wilbur Smith
Hrdinou je producent televizních seriálů o Africe, milovník přírody, který začínal jako strážce zvěře v národním parku v Zimbabwe. Při natáčení svých filmů se dostává do nebezpečných situací, když se ostře staví proti zločinnému drancování přírodního bohatství.
Literatura světová Dobrodružné Romány
Vydáno: 1996 , AlpressOriginální název:
Elephant Song, 1991
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Píseň slonů. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (39)
(SPOILER) No nezačalo to zrovna vesele - nejdřív vybití sloního stáda, pak vyvraždění celý rodiny a pak chlapíka sežral krokodýl. Ale je to napínavý a čtivý. Moc mě to bavilo, bohužel hrůzy, který se týkají devastace přírody a ničení života v Africe, jsou realita.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Píseň slonů v seznamech
v Právě čtených | 2x |
v Přečtených | 554x |
ve Čtenářské výzvě | 30x |
v Doporučených | 29x |
v Knihotéce | 207x |
v Chystám se číst | 62x |
v Chci si koupit | 12x |
v dalších seznamech | 2x |
Dobrá kniha, řadím ji k tomu lepšímu, co Wilbur Smith napsal. Dějově zajímavé, jen konec byl na můj vkus trochu useknutý, jakoby autor s dokončením spěchal. Pokud se však na děj díváme jako na dobrodružný příběh z prostředí současné Afriky, pak nemám, co bych knize vytknul.
.................................................................................................................
Knihu mám rád, bohužel s odstupem času začínám vnímat, že jsou vlastně dva způsoby, jak celý příběh chápat.
První je ten zjevnější a autorem zřejmě zamýšlený: Krásný a smutný příběh o devastaci Afriky, kde hrdinové, osvícení milovníci přírody, statečně čelí bezpráví a dalšímu drancování.
Druhý už vyznívá méně lichotivě: Velký bílý muž se vydal do africké divočiny, která je nyní po letech evropského kolonialismu v žalostném stavu. Místo pušky je vyzbrojen kamerou, avšak stejně jako Evropané před sto lety ochotně poučí místní domorodce i celý svět, jak v Africe správně žít. Ačkoliv... tu pušku nakonec vezme do ruky taky. Samozřejmě, že dr. Armstrong a jeho přátelé tak činí s těmi nejlepšími úmysly (a já vůbec nezpochybňuji přínos podobných lidí ve skutečném světě). Jen si uvědomuji, že i kolonizátoři v 19. stol. šli do Afriky (z pohledu té doby) s víceméně dobrými úmysly.
........................................................................................................
Nechci se zde pouštět do historických soudů, jen vidím určitý paradox v námětu celé knihy, takže příběh, jakkoliv skvělý a se sympatickými hrdiny, má ve výsledku trochu hořkou příchuť. Zvlášť když si uvědomíme, že devastace Afriky stále pokračuje a řešení dnes není o nic blíž, než před třiceti lety, kdy kniha vznikla.