Písně mužů přehled
Rudyard Kipling
Kiplingovy verše jsou vydávány v klasickém a nepřekonatelném překladu Otokara Fischera, který rovněž tuto antologii uspořádal. Editor se při výběru textů zaměřil na čtyři tématické okruhy, jež jsou pro Kiplingovu básnickou tvorbu charakteristické: především se zde jedná o soužití nejrůznějších ras, tedy námět, v němž se autor vyjádřil značně kontroverzně. Kipling totiž za všech okolností zdůrazňoval nadvládu a nadřazenost bílého člověka nad ostatními plemeny, jimž navíc přinášel volnost a svobodu, jež však byly v drtivé většině odmítnuty. Ve středu Kiplingova zájmu se objevila i civilizační poezie, v níž upozozorňoval hlavně na neustále se vyvíjející technický pokrok. V neposlední řadě autor zpracoval i dozvuky válečných tragédií a snažil se na druhé straně zvýraznit i úlohu džentlmena v tehdejším světě. Do výboru je zařazena i Kiplingova nejslavnější báseň „Když...“, která se stala (a to nejen ve své době) krédem mnoha představitelů v intelektuální oblasti (pod sklem svého psacího stolu ji měl třeba novinář Ferdinand Peroutka).... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Písně mužů. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (7)
Předně je nutné poznamenat, že mé hodnocení není reflexí nad překladem Otokara Fišera, který je absolutně brilantní. A ve velké míře také nereflektuje kvalitu originálu. Ďábel tkví v detailu, jak se říká, a ten v tomto případě spočívá v obsahu. Předně sbírka není autorskou sbírkou ale antalogií sestavenou panem Fišerem. To vede k tomu, že sbírka nemá jedno jednotící téma, ale čtyři. Slovy pana Fišera se jedná o "téma soužití plemen, poesii civilisační, ozvuky válečné tragédie (zde se samozřejmě myslí 1SV) a gentlemanství". Bohužel právě témata bylo to, co mi na sbírce/antalogii nejvíce vadilo. Obzvláště první část, ve které se projevuje podle pana Fišera Kiplingův kolonialismus (já bych si dovolil říci přímo rasismus) je těžce přenesitelná pro moderního čtenáře, ač si uvědomuji historické pozadí, ve kterém dílo vznikalo.
Ale nemohl bych si odpustit pokud bych nezmínil, že to všechno jsou jen skrvnky na kráse některých básní a měl-li bych Písně Mužů hodnotit na základě dvou nejlepších básní (alespoň podle mého soudu) a to Když... a Vyznání víry tak by dostala plných 5 z 5.
Váhá-li tedy kdokoliv zda číst nebo nečíst, ať si přečte alespoň dvě výše zmíněné básně.
Vybráno do ČV. Básně nejsou zrovna můj šálek kávy, ale jsem ráda, že nás k tomu DK a ČV vybízí. Překlad je úžasný, to jsem sledovala s povděkem. Některým básním však příliš nerozumím, to bych se o nich musela bavit s někým mě blízkým. Některé mi ovšem no nitra vlezly, třeba jen nějakou částí. Nejvíc "Když". Ta je jasná od začátku do konce a jsou tam krásně formulované zásadní hodnoty.
Také "Zpěv dětí" rodné zemi vyjadřuje myšlenky, s kterými nelze než souhlasit. Předposlední sloka:
Smíchu nás nauč, jejž děcko zná,
i slastem bez hořkého dna
i odpuštění vinám všem
i i lásce k všemu pod sluncem.
Avšak k mnohým veršům v básních "Zpěv bělochů", "Zpěv moudrých dětí", "Břímě bělochů" jsem měla výhrady. Zajímavá mi připadala "Až stvoří se poslední obraz" a také "Chvalozpěv na tělesnou bolest".
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Písně mužů v seznamech
v Přečtených | 33x |
ve Čtenářské výzvě | 9x |
v Doporučených | 3x |
v Knihotéce | 28x |
v Chystám se číst | 15x |
v Chci si koupit | 4x |
v dalších seznamech | 2x |
Autorovy další knížky
1958 | Mauglí |
1968 | Knihy džunglí |
2008 | Just So Stories / Bajky i nebajky (dvojjazyčná kniha) |
1971 | Stopka & spol. |
2006 | Kim |
Pokud chcete pochopit svět a myšlení britské společnostosti na jejím vrcholu, bez četby Kiplinga se neobejdete. Nikdo nevstihl viktoriánskou dobu tak jako on. Aby taky ne, vždyť se sám na jejím budování aktivně podílel.
Veškeré výtky k "rasismu" autora jsou úplně směšné a zcela ahistorické. Svět před 150 lety prostě nelze hodnotit dnešní optikou.