Plyšákokalypsa přehled
Carlton Mellick III
https://www.databazeknih.cz/img/books/42_/428909/bmid_plysakokalypsa-Vbp-428909.jpg
4
135
135
Nedávno skončila válka, kterou hračky rozpoutaly proti lidstvu. A hračky v ní zvítězily… Plyšáci, panenky, roboti, ale i malí plastoví vojáčci už měli plné zuby toho, že s nimi rozmazlené děti zacházely jako s pouhými věcmi. A i když nové „chytré“ generace hraček dokázaly myslet a cítit, neměly žádná práva, žádnou naději na smysluplný život. Nezbývalo jim než se vzbouřit a s lidskou rasou zatočit… Po konfliktu se poslední lidé stáhli do podzemních bunkrů. V jedné z těchto tajných enkláv přežívá i Julie, podstupující bolestivé operace a přerod v plyšovou pandu. Hračkám nemůže zapomenout, jak naložily s jejími rodiči. Pokud ví, dosud jsou zadržováni v jednom z vyhlazovacích táborů. Podaří se jí díky své transformaci dosáhnout vytčeného cíle a zachrání je? Vyzraje na všehoschopné hračky a jejich kruté plyšové velitele?... celý text
Literatura světová Novely Sci-fi
Vydáno: 2020 , CarcosaOriginální název:
Cuddly Holocaust, 2013
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Plyšákokalypsa. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (42)
To byla zase chujovina! Ale dobrá chujovina . Ač teda musím říct, že po Magořině (ne, recenze nebude. Po tom co ig zablokoval jeden profil za název jedné knihy se maličko bojím, co by řekl na tuhle obálku) je to nejslabší kousek.
Mellick ve svých dílech, která jsou zkrátka psycho, vždy ukáže nějakou hloubku. Neříkám, že tady nebyla vůbec - odkazy na umělou inteligenci apod., to je super - ale za mě rozhodně nejméně. Což mi přišlo trošku škoda.
Oprsklého plyšáka Julie jsem si docela zamilovala. To jsem se smála, jak ho autor podal a co někdy tento úžasný plyšáček dokázal vypustit.
Samotná zápletka je plná akce, je hodně čtivá a myslím, že by se asi dala nazvat docela brutální. Ale kdo Mellicka čte, tak ví, že on tam nějaké tyhle nechutnosti lupne víceméně vždy.
Nevím, co víc říct. Tohle jsou zkrátka super oddychové blbůstky geniálního autora, který mě vždy dostane. Až na Magořinu.
Celkově knihu doporučuji, ale má lepší kousky.
Hlavní hrdinkou tohoto millitary postapa drsná, pomstychtivá a po zuby ozbrojená panda. Nebo něco na ten způsob... hele, je to bizarro, takže celá věc je o chlup komplikovanější. Atmosférou mi děj knihy místy připomněl řadu jiných známých příběhů (některé s hračkami, jiné zase postapo, další z ranku horror), ale hozených do úplně jiné polohy a hrajících dle vlastních pravidel. Ta koneckonců determinuje už i sám fakt, že svět ovládly naštvané inteligentní hračky, pořádající lovy na lidi.
Byť úvodní i střední (nejdelší) část celé anabáze hýří nápady, stále se relativně drží při zemi. Mám dojem, že Mellick se často doopravdy utrhne z řetězu až ke konci příběhu - a tady se mi to jen potvrdilo. Finální katarze je solidní masakr... po kterém se vyprávění zvrhne v cosi poklidného a potenciálně zvráceného, co nejspíš nečekáte. Jelikož celý román údajně měl původně být jen povídka, docela chápu, že zde byla na místě snaha o ne úplně hloupý konec. Za mě autor relativně uspěl a tu poslední otázku mi odpověděl v originálně pojatém doslovu.
Plyšákokalypsa potěší čtenáře temnějších příběhů, postapa a bizarra.
Související novinky (1)
Knižní novinky (8. týden)
16.02.2020
Citáty z knihy (9)
„Jestli se mezi ně mám infiltrovat, musím vypadat opravdově.“
„Někdy nejlíp zapadnete, když vyčníváte.“
„Pouhej fakt, že mě místo masa a krve tvoří vycpávka a drátky, přece neznamená, že jsem míň živej než ty.“
Více citátů z knihy najdete u autora.
Kniha Plyšákokalypsa v seznamech
| v Právě čtených | 4x |
| v Přečtených | 157x |
| ve Čtenářské výzvě | 24x |
| v Doporučených | 2x |
| v Knihotéce | 109x |
| v Chystám se číst | 72x |
| v Chci si koupit | 26x |
| v dalších seznamech | 2x |
Autorovy další knížky
| 2018 |  Strašidelná vagina |
| 2019 | Zbouchnul jsem Satanovu dceru |
| 2020 | Plyšákokalypsa |
| 2020 | Lidožrouti z Lízátkova |
| 2022 | Magořina |
To vám tedy zase byla ptákovina, ale jelikož to není můj první (ani druhý) Mellick, bylo mi to jasné předem. Takže opět neřízený gejzír bizarních nápadů, stříkající do všech stran, něco jako kdyby se vážený pan autor po osmi pivech pokoušel nepočurat záchodové prkénko. Tu a tam se trefil, něco jde těsně vedle, něco úplně mimo, ale prostě muselo to okamžitě ven :) A pak přijde paní Mellicková a říká něco jako "Carltone, ty čuně, podívej cos to zase vyvedl!" A Mellick na to: "Super, že jo!"
Opravdu si vždycky říkám, že už to číst nebudu, ale jak můžu nechat knížku s takovým názvem ležet? Teď si ale dám vážně delší pauzu.
I když... tady vidím v regálu Chlípná chapadla.
Sakra.