Pohovka a mrtvola přehled
Tony Sandoval
Podivuhodný příběh s podivnými lidmi a možná i vlkodlaky. Christian zmizí a mládež z města přestane trávit volný čas venku. Jen Pol se potuluje okolními rozlehlými loukami, kde se seznámí se Sofií. Uprostřed pustiny společně objeví Christianovo bezvládné tělo. Celé léto pak chodí pozorovat rozkládající se Christianovu mrtvolu, ležící poblíž staré pohovky, která zřejmě nějak souvisí s jeho smrtí.... celý text
Literatura světová Horory Komiksy
Vydáno: 2023 , Comics CentrumOriginální název:
Le Cadavre et le Sofa, 2006
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Pohovka a mrtvola. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (7)
Tahle kniha je rozhodně jiná než klasický Sandoval. Po jejím dočtení mě napadlo slovo: normální.
("Všimla sis, že nedokonalosti přidávají věcem na zajímavosti?" .... "Cože? Co?" ... "Třeba tenhle kohoutek. Nedá se dovřít a kape. To k němu přitahuje hmyz a rostou okolo rostliny, což by se nedělo, kdyby fungovalo, jak má.")
Teda, je tam všechno, co mám u Sandovala ráda. Jenom takový jemnější. V podstatě tam je všechno. Ai přes spoustu značně bizarních momentů, je to celý vlastně strašně milý. Na první pohled možná s jednodušším příběhem, ale opravdu jenom na první pohled. Na druhou stranu mi skoro přišlo, že v rámci tohohle kousku jde víc o formu než o obsah. Přičemž forma je moc fajn. Až na zobrazování určitých věcí, který jsou lehce nepříjemný, protože způsobují blbý pocity. Což je zároveň lehce vtipný, protože přes to všechno se opět vracím ke slovu: milý.
Pohovka a mrtvola je moc fajn kniha, která je jiná, ale zároveň vlastně stejná. Jenom asi není úplně vhodné, aby to byla vaše první od Sandovala. Může se tak snadno stát, že bude proto poslední, když nebudete trpělivý. U tohohle kousku obzvlášť.
Tohle je zase další bizárek od Sandovala, který je poměrně nadprůměrný oproti některým ještě větším bizárům, ale na Vodního hada asi nic nemá. Příběh je poměrně logický, a i když má řadu WTF momentů a zvláštních životních rozhodnutí, stejně tak velké dávky otrlosti, tak na něm je jen minimum surreálna.
Pol je docela sympatický kluk a jeho vztah se Sofií je sice takový neustále podezřelý, ale do jisté míry hezký a romantický. Možná by úplně stačila dějová linka, která se točí okolo pohovky a mrtvoly. Všechno je doplněné zvláštní linkou s vlkodlaky, která mi v podstatě od začátku do konce přijde zbytečná a příběhu nic nedává. Proč do toho tahat zbytečné mystické prvky, když je to celé takové trhle psychedelické.
Nicméně příběh je vcelku srozumitelný, zanechává pocity, ať už jakékoliv, a navíc kresba je nádherná a typicky Sandovalovská. Takže z celé jeho tvorby vyšší průměr. :)
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Pohovka a mrtvola v seznamech
v Přečtených | 38x |
ve Čtenářské výzvě | 2x |
v Doporučených | 1x |
v Knihotéce | 26x |
v Chystám se číst | 6x |
v Chci si koupit | 6x |
v dalších seznamech | 1x |
Autorovy další knížky
2020 | Vodní had |
2022 | Růžový a černý |
2021 | Doomboy |
2023 | Pohovka a mrtvola |
2024 | Tisíce bouří |
V, jak už koukám, tradičním Sandovalském stylu se hned na začátku jedna postava potká s druhou a pocítí k sobě sympatie, čímž vše začne. Tentokrát se příběh točí okolo jednoho léta, kdy kluk Polo narazí na krásnou Sofii a hned je do ní hotovej. V okolí se toho moc neděje, protože další kluk zmizel a nikdo nechodí ven, takže Polo-solo v openingu objevuje "skryté krásy" okolí, když k němu přijde Sofie, která má ráda vlkodlaky a je "taky podivín" (a hledá někoho, s kým by mohla být... kdo by jí pomohl zapomenout) a jak málo dvěma stačí k tomu, aby k sobě našli cestu (trauma a timing). Ač je příběh okolo mrtvého a vlkodlaků, kterými je Sofie fascinována zaonačen podobně zajímavě, jako jsem měl možnost okusit ve 'Vodním hadovi', definitivně to nejde až tak hluboko, je to vysvětleno přeci jen jednodušeji, ale definitivně bych tohle neshazoval jako něco méně hodného, je fajn si tohle přečíst, je to taková rychlá jednohubka (ten název 'Pohovka a mrtvola' mě navíc taky pobavil, jak hodně říká o příběhu ve dvou slovech), kterou si dáte, když máte na něco takového náladu, přitom je za tím tolik práce, ale o to je to krásnější a samozřejmě i smutnější, v rámci konce. Taky bych někdy rád potkal svou Sofii.