Pokoj přehled

09.12.2018

fúha...táto kniha mi dala dosť emocionálne zabrať..(a podobne vidím podľa komentov, že zaposobila aj na ďalších čitateľov, s početnými komentami nižsie sa nedá než súhlasiť, hovoria mi duše....)
je písaná pomerne netypickým štýlom, autor na nás občas až chrlí svoje myšlienky, pocity, pardon, vlastne mala by som povedať že hlavný hrdina - spisovateľ Andor :)))

pár pasáží bolo naprosto nádherných a dojemných .. napríklad krčmárka Jolanka (táto postava sa mi celkovo veľmi páčila) a jej spomienky na Magalskú pláž a lásku...:
"najednou se zvedl a vešel do moře, jakoby mu celý patřilo. Na vteřinu se potopil a po zádech mu pak teklo to zelenkavý světlo.Páteř i lopatky mu svítily..Ty, co měli to štěstí vidět Boha, ho určitě viděli takhle. Po chvilce jsem si taky stoupla a šla za ním. An mě nemusel volat, z toho , jak moje kroky šplouchaly, moc dobře věděl, že jdu za ním. Úplně jsem zapoměla, že se vlastně bojím, protože jsem nidky předtím nebyla s klukem. Cítila jsem jenom, že jsem jediná ženská na světě, která se teď nechá oblíknout do bledězelenýho světla. A která bude mít jako svatební závoj svítící moře.."

používá zvláštne spojovanie slov : kamjdešsynku...kdesbylsynku...Desetiminutovýhudebníkvíz...Poledíkronika..Filmdivadlotelevize...jedenadvacátýříjen...a podobne...

spústa irónie, čiernej černoty a zaujímavých a podnetných myšlienok ako : "Jenomže naživu seš právě do tý chvíle, dokud dokážeš bez mrknutí oka lhát do ksichtu každýmu, komu se ti zachce. Když už ti to nejde, přijde na řadu žiletka"...

Andor drvený pokriveným a chvíľu aj incestným vzťahom k dominantnej matke - umelkyni, píšúci fiktívne dopisy od svojej sestry - dvojčaťa Judity, emigrujúcej husľovej virtuózky matke ...ktorá sestru vlastne symbolicky pred mnohými rokmi pochovala a odstrihla...beží sučasosť, zároveň nám Andor v myšleinkach a spomienkach odhaľuje detstvo...čo predchádzalo tejto úchylnej klietke...sám román skýta množstvo pekných myšlienok a námetov pre psychiatra...Andorove vzťahy so ženami, prchavé, plné sexu bez citu, či už starnúca kurva so skriňou plnou vtákov s polámanými krídlami, či bývalá milenka jeho otca a terajšia Andorova redaktorka zároveň ,či bezmenné ženy píšúce adresy na servítky..adresy, kam nikdy nezavolá, kam sa nikdy nevráti.....sex popisovaný veľmi explicitne a plný brutality.. či už súlože z lásky a žiadostivosti, či súlože z nenávisti plné bolesti, hnevu, násilia....(pre mňa určite, z niektorých pasáží mi bolo nevoľno) obdobne kruto sa Andor vlastne chová k Ester, ktorá sa javí svetlom v temnotách...až ich deštrukčný vzťah doženie Ester na psychiatriu...smrťou Andorovej matky zrazu získáva voľnost a zdalo by sa, že i právo na šťastie a normálny život s Ester....ale.....

veľmi pekný je doslov a "rozbor diela" od Ondřeje Kavalíra na konci knihy...
a na záver dodávam iba záver...lebo ten hovorí za všetko...

"Jistěže mám strach. Ale dokud se kachlová kamna pořádně nerozehřejí, do té doby si zachovám lidské rysy. Ani kdybych seděl někde venku, řekněme na dvorku domu na břehu jezera kdesi ve Zlámané Lhotě uprostřed Karpat, nemohl bych napsat nic jiného než to, že jediné , co ve mně vyvolává bezmezný obdiv, je hvězdné nebe nade mnou. A to je pořád ještě žalostně málo"....