Polní tráva přehled
Jan Čep
Vynikající vypravěč a hloubavý znalec lidské duše předkládá čtenáři v tomto svazku hrstku povídek o lidech slabých a ohrožených, sbratřených utrpením a láskou. Prudké otřesy vnějšího dění očišťují se v duši těchto tichých lidí, ztrácejí dramatičnost a zanechávají jen tiché odříkání, pokoru a smír. Nic tu není pathetické, nic není vášnivé, nenávistné ani opojné - pokojně, těsně spjaty s přírodou rozvíjejí se před námi osudy jednotlivých postav, jakoby prozářené laskavým pozdním sluncem. Svým psychologickým i vypravěčským uměním dosahuje autor toho, že všechny tyto prosté, nevzrusené příběhy vznítí a udrží dychtivý zájem čtenáře, protože v nich postihne tep proudícho života a protože mu celý ten okouzlující malý svět se svými lidmi a lidičkami, s velikými dobrodružstvími všedního, každodenního života je lidsky blízký.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Polní tráva. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (3)
Úžasný styl psaní, pronikající do hloubi postav. Obrazy mnoha životů lidí, kteří "nebyli víc než polní tráva, která roste na pokraji našich zaprášených cest", a přece to byly životy ve své jedinečnosti krásné a cenné.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Polní tráva v seznamech
v Přečtených | 17x |
v Doporučených | 1x |
v Knihotéce | 15x |
v Chystám se číst | 4x |
v Chci si koupit | 4x |
Část díla
- Host 1945
- Rodokmen 1944
- Setkání 1946
- Staník 1944
- Stará zahrada 1943
Autorovy další knížky
1937 | Dvojí domov (7 povídek) |
1935 | Hranice stínu |
1993 | Sestra úzkost |
1934 | Zeměžluč |
1938 | Modrá a zlatá |
Můj komentář se vztahuje na soubor povídek Polní tráva, vydaný v roce 1946 (čili povídky Polní tráva, Staník, Host, Lístky z alba, Setkání, Svatojanská pouť). Jedná se o krásný, jemně, neagresivně a nevtíravě podaný vysoce umělecký vhled do starostí i radostí obyčejných lidí (polní tráva, která roste na pokraji našich zaprášených cest). Některé z uváděných problémů jsou běžné i v současnosti (nenaplněná láska, vážná nemoc), jiné méně časté (dědičná řemeslná profese, která donutila člověka vzdát se realizace v oblasti, ve které byl talentován). Cenné je to, že si při četbě těchto povídek můžeme uvědomit, že jsme ušetření hrozného problému našich předků, a sice vysoké kojenecké úmrtnosti, se kterou bylo nutno se vyrovnat, naučit se s ní žít, ale zvyknout si na to nešlo v žádné době (v povídkách Polní tráva a zejména povídka Host). Z povídek velmi mírně a nevtíravě prosvítá autorův katolicismus. Dobře je zde ukázáno, jak je kvalitní život s vírou, přičemž na tuto záležitost není poukázáno primárně, vyplývá to nějak z průběhu zde líčených životů jakoby samo sebou. Poslední povídka (Svatojanská pouť) líčí vhled do psychiky hříšného člověka, který si je své viny vědom, chce se z této situace dostat a asi se z ní i dostane. Řešení tohoto stavu je ale celoživotní záležitostí, ve zmíněné povídce je ukázán jen časově jen asi jednodenní či dvoudenní úsek života, avšak cítíme, že psychika tohoto člověka je zcela jinak zaměřena, než např. průběh života Tomáše Suchomela z povídky Polní tráva, který prochází životem s nemalými problémy, ale s hříchem a vinou nezatíženou myslí.