Hříchy pro pátera Knoxe přehled

včera

Kniha se mi hodila do letošní Výzvy a navíc se mi líbil Smutek poručíka Borůvky, stejně tak seriál D. Kleina, takže jsem se těšila, ale nadšení se nekonalo. Příběhy jsou vyprávěny celkem vtipně, barvitým jazykem, ale samotné kriminální zápletky se v té upovídanosti dost ztrácejí, takže určit pachatele na základě skrytých indicií se mi podařilo asi jen dvakrát. Porušení desatera bylo trochu snadnější, celkově mě tyto příběhy nebavily, snad kromě posledního.

30.09.2024

Hvězdičku dávám prostě jen za ten nápad, protože vážně nevím, za co bych měl další byť jen jednu hvězdičku přidávat. Případy zmatené, nudné, často hloupé až debilní. Hlavní hrdinka, to je kapitola sama pro sebe. Má gympl, je zcestovalá, zjevně není blbá, umí hromadu jazyků. Na druhou stranu, je to očividně veselá rozhoďnožka a mluví jakýmsi umělým hovorovým jazykem, tzn. pan intelektuální autor si zřejmě myslel, že toto je hovorová mluva. Zní to ale strašně, blbě se to čte a čtenář se po nějaké době nebojí semtam přeskočit odstavec či stránku, protože je to jedno. A teda z výrazů typu "Jsem se z toho zfeminizovala" jsem rostl. Zjevně nejsem tak na výši, abych pochopil, co znamená to "virtuózní vypravěčsky" z popisu knihy.

A dvě poznámky na závěr.

Jako správný masochista jsem si pustil seriál. Kleina jsem teda nikdy nemusel a je to čistokrevný céčko v papundeklovejch kulisách. Ale klobouk dolů, že se Kleinovi podařilo z tohoto shitu vytáhnout celkem jen hlavní linku případu a napsat a natočit něco, co mělo vcelku hlavu a patu a bylo plus mínus (do)koukatelné.

Kdyby v dnešní době tohle donesl nějaký současný autor do vydavatelství, tak ho s tím nakladatel po půlce první kapitoly rovnou vyhodí s vysvětlením, že na takovou nečitelnou krávovinu škoda papíru...