Pošťák vždycky zvoní dvakrát / Pojistka smrti přehled
James M. Cain
https://www.databazeknih.cz/img/books/26_/26005/mid_postak-vzdycky-zvoni-dvakrat-pojist-pl2-26005.png
4
144
144
Detektivní román Pošťák vždycky zvoní dvakrát vyšel poprvé v roce 1934 v Bostonu a vzápětí byl zakázán pro přemíru násilí a erotiky. Přesto se jeho autor stal uznávaným prozaikem s osobitou vizí, popisující odvrácenou stranu Ameriky a románem Pošťák zvoní vždycky dvakrát se inspiroval Camus při psaní svého románu Cizinec.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno: 1987 , OdeonOriginální název:
The Postman Always Rings Twice / Double Indemnity
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Pošťák vždycky zvoní dvakrát / Pojistka smrti. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (35)
Oba příběhy se četli pěkně, mají dobře vymyšlenou dějovou linku a napínavé pasáže taky nechybí. Knihu jsem už kdysi četl ale přesný děj příběhu jsem si už nepamatoval. Oba příběhy mají úplně stejné moto, kvůli krásné ženě je muž schopný udělat cokoliv, třeba i vraždit.
Obě povídky se mi velmi líbily, ta první trochu víc, protože byla realističtější. Na druhé mě zaujal "hororový" konec.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Pošťák vždycky zvoní dvakrát / Pojistka smrti v seznamech
| v Právě čtených | 1x |
| v Přečtených | 206x |
| ve Čtenářské výzvě | 20x |
| v Doporučených | 13x |
| v Mé knihovně | 134x |
| v Chystám se číst | 53x |
| v Chci si koupit | 11x |
| v dalších seznamech | 4x |
Autorovy další knížky
| 2013 |  Mildred Pierceová |
| 1988 |  Pošťák vždycky zvoní dvakrát / Pojistka smrti |
| 2008 | Pošťák vždycky zvoní dvakrát / The Postman Always Rings Twice |
| 2016 | Servírka |
| 2015 | Poštár zvoní vždy dvakrát |
Můj tatínek o pošťácích říkal, že vždycky zvoní dvakrát. Myslela jsem si jako dítě, že to je běžná součást jejich práce. Pak, když už jsem věděla, že někdy nezvoní třeba vůbec, myslela jsem si, že to má z televize, nějaké scénky z Televarieté nebo tak. A až nedávno jsem v knihobudce objevila tuhle knížku. Musela jsem jí přečíst. Hnal mě pocit, že přijde prozření, co to vlastně znamená, že je za tím něco víc.
Obtížně se mi čtou knihy, v nichž není jediná sympatická postava, nikdo, s kým bych sdílela postoje, názory, zkušenosti. Ale srdnatě jsem pokračovala a jsem ráda. Závěr trpký, ale přináší zadostiučinění.