Pouť přehled

08.02.2023

V mapování tvorby většiny nobelistů došlo tentokrát na mé první setkání s V. S. Naipaulem (1932–2018), britským spisovatelem narozeným na Trinidadu, který Nobelovu cenu za literaturu získal v roce 2001 a je též nositelem Booker Prize za knihu In a Free State (Ve svobodném státě, 1971; česky nevyšla). V češtině vyšly tři jeho romány: Dům pro pana Biswase (A House for Mr Biswas, 1961, č. 1982), V ohybu řeky (A Bend in the River, 1979, č. 1985) a Pouť (A Way in the World, 1994, č. 2003). A právě Pouť jsem si nyní konečně přečetl.
České vydání Pouti má podtitul Sled příběhů, protože tato kniha vlastně není románem, ale souborem tematicky provázaných devíti kapitol, z nichž některé jsou samostatné povídky a další jsou něco mezi autobiografickými vzpomínkami, esejem a cestopisem. Kniha tak bohužel trpí značnou roztříštěností, přesto není nezajímavá a jako seznámení s tvorbou a tématy V. S. Naipaula splnila svůj účel; nicméně k četbě další jeho tvorby mě nenalákala.
Vyprávění spojuje autorův zájem o historii a zejména postkoloniální vývoj zemí třetího světa. V životopisných črtách nás Naipaul seznamuje s kořeny vlastní literární tvorby a se zajímavými lidmi, s nimiž se setkal na své cestě napříč světem. V povídkách se vrací hlouběji do minulosti a snaží se postihnout atmosféru a smysl historických pohybů v bývalých britských koloniích. Asi nejzajímavější je kapitola o poslední plavbě sira Waltera Raleigha za bájným El Doradem na počátku 17. století. Nejdelší a bohužel také dosti nudná, stostránková povídka je věnována dobrodružnému životu venezuelského revolucionáře Francisca de Mirandy (1750–1816), který bojoval za nezávislost a sjednocení španělských kolonií v Americe a byl předchůdcem Simóna Bolívara.