Vidiadhar Surajprasad Naipaul

britská, 1932 - 2018

Populární knihy

Nové komentáře u knih Vidiadhar Surajprasad Naipaul

Dům pro pana Biswase Dům pro pana Biswase

Tak tohle je vážně dost dobré, tragikomické a ironicky sžíravé. Rodina Tulsiových, Hanumanův dům..."čtenáři a učící se"... Po přečtení jsem se s nešťastníkem Biswasem jen nerada loučila. Kniha se mi dostala do ruky náhodou v knihobudce. Vřele doporučuji.... celý text
kopretina21


Pouť Pouť

V mapování tvorby většiny nobelistů došlo tentokrát na mé první setkání s V. S. Naipaulem (1932–2018), britským spisovatelem narozeným na Trinidadu, který Nobelovu cenu za literaturu získal v roce 2001 a je též nositelem Booker Prize za knihu In a Free State (Ve svobodném státě, 1971; česky nevyšla). V češtině vyšly tři jeho romány: Dům pro pana Biswase (A House for Mr Biswas, 1961, č. 1982), V ohybu řeky (A Bend in the River, 1979, č. 1985) a Pouť (A Way in the World, 1994, č. 2003). A právě Pouť jsem si nyní konečně přečetl. České vydání Pouti má podtitul Sled příběhů, protože tato kniha vlastně není románem, ale souborem tematicky provázaných devíti kapitol, z nichž některé jsou samostatné povídky a další jsou něco mezi autobiografickými vzpomínkami, esejem a cestopisem. Kniha tak bohužel trpí značnou roztříštěností, přesto není nezajímavá a jako seznámení s tvorbou a tématy V. S. Naipaula splnila svůj účel; nicméně k četbě další jeho tvorby mě nenalákala. Vyprávění spojuje autorův zájem o historii a zejména postkoloniální vývoj zemí třetího světa. V životopisných črtách nás Naipaul seznamuje s kořeny vlastní literární tvorby a se zajímavými lidmi, s nimiž se setkal na své cestě napříč světem. V povídkách se vrací hlouběji do minulosti a snaží se postihnout atmosféru a smysl historických pohybů v bývalých britských koloniích. Asi nejzajímavější je kapitola o poslední plavbě sira Waltera Raleigha za bájným El Doradem na počátku 17. století. Nejdelší a bohužel také dosti nudná, stostránková povídka je věnována dobrodružnému životu venezuelského revolucionáře Francisca de Mirandy (1750–1816), který bojoval za nezávislost a sjednocení španělských kolonií v Americe a byl předchůdcem Simóna Bolívara.... celý text
milan.valden


V ohybu řeky V ohybu řeky

Přiznám se, že hrdinové knihy pro mě byli dost nesrozumitelní, to, jak jednali, prostě je nechápu... Jinak se příběh odvíjel překvapivě svižně, až k ponurému konci.... celý text
eva9749



V ohybu řeky V ohybu řeky

Brit , Ind, rodák z Trinidadu. To sú esencie, robiace z Naipaula autora, ktorý môže skutočne z prvej ruky písať o vykorenení a stretávaní sa kultúr. A že si často neberie servítku pred ústa. „Nechápal jsem, do jaké míry nás zformovala Afrika a prostý život na pobřeží, do jaké míry jsme ztratili schopnost rozumět vnějšímu světu. Nemáme možnost pochopit ani zlomek myšlenkových proudů, vědy, filozofie a práva, které se na vytváření toho vnějšího světa podílely. Považujeme je prostě za samozřejmost. Na ten obrovský svět se díváme tak, že prostě existuje. Nikdy nás nenapadne, že bychom mu sami mohli také něčím přispět. A proto o všechno přicházíme. Když přistaneme na takovém místě, jako je londýnské letiště, dáváme si záležet jen na tom, abychom nevypadali směšně. Je to tam ještě nádhernější a komplikovanější, než jsme si představovali v těch nejodvážnějších snech, my máme ale starost jen o to, abychom lidem kolem sebe ukázali, že se o sebe umíme postarat a že to na nás neudělalo žádný zvláštní dojem. Někdy jdeme dokonce tak daleko, že předstíráme, že jsme čekali něco lepšího. V tom se projevuje naše omezenost a neschopnost.“ V ohybu řeky je ťažký román, ktorý sa nemôže skončiť dobre. Od začiatku asi tak do tretiny knihy ma sprevádzal pocit, hoci nijak explicitne v texte nespomenutý, akoby sa nad príbehom vznášalo niečo obzvlášť temné. Prirovnal by som to ku klávesovému podmazu, ktorý sa občas vyskytuje vo filmoch a napriek tomu, čo sa deje na plátne, posúva atmosféru deja do čierno čiernych sfér. Super, toto sa mi s knihou ešte nikdy nestalo. Ako som si zvykal na postavy a prostredie a postupne som si dej dokázal zasadiť do reálnych časových a priestorových súradníc, tento pocit ustupoval. Čo však neustúpilo, bola celková bezvýchodiskovosť situácie. Hoci v extrémnej podobe, veci ktoré sa dejú v ohybe řeky možno vztiahnuť aj na celý svet, globálnu situáciu. Naipaul takto v presahu pre mňa pôsobí ako temný prorok. Pri kartách, ako sú dnes rozdané sa to dobre neskončí. Nemôže sa to skončiť dobre. Pre mňa skutočne nevšedný čitateľský zážitok.... celý text
bondula


Dům pro pana Biswase Dům pro pana Biswase

Autor předkládá životní osudy chlapce Mohuna, který zapříčinil smrt svého otce, vyrůstal v chudých poměrech a toužil po vlastním domě, v němž by měl soukromí. Postihují ho různé tragikomické příhody, dokonce postaví 2 domy, ale nakonec na něj zbyde zfušovaný dům. Velmi zajímavá sonda do života a mentality Indů žijících mimo vlast, která sleduje jejich odklon od tradic a přejímání životního stylu Západu. Odehrává se v první polovině 20. století. Nejvíc se mě dotkla scéna s domečkem pro panenky, který koupil dceři.... celý text
cori