eva9749 komentáře u knih

Musím se s úsměvem přiznat, že jsem si výběrem knihy pěkně naběhla: název oprášený po 25 letech coby zapomenutá gymnaziální znalost mě zaujal. A tak jsem četla. Přiznám se, že je velké sousto číst si Weinerovy básně před spaním, když už trochu klimbáte, najednou vám v hlavě vyskočí slova Bídná rzi bolestně přemítající nad jízlivým hrobem, kde tančí střepy úzkosti, to vás probere, protože jste se právě ztratili z básně do expresionistického snu. Upřímně, tato četba byla nad mé síly: v textu básně jsem se ztrácela, kde jsem se chytila na metaforu či jiný obraz, básník mi ho dalším veršem podkopal, ne-li rozkopal úplně, některá slova jsem ani neznala. Zajímavý pocit, že čtete text v cizím jazyce a chytáte z něj pár slovních spojení, která vám ale dohromady nedávají žádný smysl. Prózy v této sbírce byly pro mě mnohem srozumitelnější.

3 25.02.2021

Tak pro zajímavost jsem ji prošla. No. Pevně věřím, že studenti už mají na toto téma jiné knihy, v nichž se nemusejí prodírat úvahami o pokleslé buržoazní paraliteratuře a o teorii znaku, kterou tolerujeme, není-li v rozporu s leninskou teorií odrazu. Směju se.

31.01.2021

Ani mi tak nevadilo to úvodní zřeknutí se citací, kdykoli v textu je původní autor myšlenky zmíněn a náležitě oslavován, ani to posílání na procházku. Větší averzi mám vůči používání smajlíků. Zopakovaly se myšlenky z knih, které jsem četla před touto (Jsi tam, brácho? a Maličkosti). Kromě dvou myšlenek s autorem souhlasím, část o sebepoznání a komunikaci mi přijde vysloveně přínosná. Pracovat na sobě a zlepšit něco můžu vždy. K závěrečné pohádce by mě jen zajímalo, co by pan Herman řekl o suchu dnes, jestliže v r. 2008 se mu to moc nezdálo.

30.01.2021

Přečetla jsem po Maličkostech a opět musím vyseknout poklonu: jasné myšlenky, žádné patetické vrtání se v problému, jednoduché souvislosti, které obnažují naše instinkty otupené nánosy špatné výchovy, blahobytu a zlozvyků. Tleskám, smekám.

3 23.01.2021

Pana Haldu jsem zažila na semináři před pár lety. Věděla jsem, jakou knihu beru do ruky. A ano, nevadilo by mi jít víc do hloubky, a přesto jsem v ní našla dost podnětů k zamyšlení. Ráda se k ní budu vracet, abych si připomněla některé souvislosti.

3 12.01.2021

Knížku musím nějak strávit: asi do poloviny mě rozčilovala a znechucovala nejen osobnost pana režiséra, ale i styl, jakým je kniha psaná. Zatím vážně nevím...

Ke knize jsem se vrátila po pár letech, po druhém čtení si zde musím poznamenat, že mě v první polovině oslovoval cynismus hlavního hrdiny, závěr knihy mě však myšlenkově míjí.

01.05.2020

Rozčarování, zklamání... Kdy se odehrála úvodní scéna knihy, která naráží na spoustu věcí, že jsou minulostí, přitom by se potom stát nemohly, vlastně se stát mohly jen před tím? (Zní to zmateně, nechci prozrazovat, oč jde.) Monique - tak kamarádka, nebo ne? Max ji nemiluje, nebo miluje? Popisy za hranou všeho, ale nevadí; detaily správně nechutné, co nejnechutnější. Závěr mě mimořádně zklamal.

3 24.03.2020

Na knize se mi líbil syrový začátek připomínající Nabarvené ptáče. Zhruba ve třetině jsem začala ztrácet pozornost, protože příběh trochu váznul, je tam pár hezkých momentů. Postava, která mi vůbec nesedla, byla Stará dáma, působila na mě nevěrohodně, ke konci až kýčovitě. V závěru se dozvídáme dost, i když ne vše, a to je dobře. Autorce sedí "syrovost", nevím, jak jinak nazvat to, jak umí vystihnout děti a primitivní typy, jejich hry, rituály, zlomyslnosti a vztek (především). Nejméně z poloviny vět bych vyškrtla Nami.

1 10.03.2020

V knihovně mi dali knihu do ruky s tím, že se jim zdá, že je tam nějak málo obrázků... Ty jo, to je rozporuplný začátek. A tak jsem začala číst a nemohla přestat v dobrém slova smyslu: Forma dialogu s fiktivním dítětem je skvělý nápad, dokážu si představit, že vedu podobný hovor se žáky ve škole. Obrázků je v ní akorát. Opravdu. A informací taky tak, ruku v ruce s autorovou snahou neotrávit nás jimi. Moje hodnocení: Moc se mi to líbilo (rozhovor tam zadrhnul jen na jednom místě), umělecká tvorba je popsána srozumitelnými příměry. Velké plus za opakované připomenutí, že ne všemu rozumíme, že taky třeba něco nevíme a že to před obrazem ani není nutné.

3 08.03.2020

Moje hodnocení je ovlivněno tím, že jsem knihu nepotřebovala použít ke studiu, spíš jako obohacující. Informace tedy nebyly nové a byla jsem zklamaná z toho - doufám, že se nepletu - že v knize byly pouze černobílé reprodukce děl a rozebíraná díla na reprodukcích nebyla. Vzhledem k roku vydání si musíte odfiltrovat kapitolky o socialistickém umění. Prostě ne...

08.03.2020

Pro mě to byla skvělá oddechovka na 3 sednutí, zasmála jsem se velmi.

13.02.2020

Já mu to prostě nevěřím.

Začátek byl těžký, rozečítala jsem ji asi 4x, ale pak už jsem se chytila a to byla jízda. Skvělý zážitek.

02.09.2019

Přiznám se, že hrdinové knihy pro mě byli dost nesrozumitelní, to, jak jednali, prostě je nechápu... Jinak se příběh odvíjel překvapivě svižně, až k ponurému konci.

21.12.2018

Nic podobného jsem ještě nečetla a rozhodně se ke knize ještě vrátím.

18.11.2018

Asi spoilery!
Nejsem cílová skupina knihy, ale to těm mladým čtenářům stačí? Převtělování v rozsahu cca 300 km (odkud vlastně?)? Je nás víc? Co dělá tělo toho chlapce, když jeho mysl "cestuje"? Neustálé omílání, jak je to vlastně stejné, ale vlastně není... Téma LGBT jsem příliš nezaznamenala (až na nějaké to, jak to chápe, protože to zažil). Na film bych se nedívala, pokračování číst nebudu.

1 29.10.2018

Slátanina.

Pokoušela jsem se podruhé tu knihu číst, ale teď už vím, že s žádným přemáháním číst nechci. Nedočteno.

Nedočteno, odloženo. Kniha mi vůbec nic nedávala, jsem v polovině a nedokážu ji číst dál.