Jak naštěpit třešeň přehled

15.11.2024

Zajímavé slovní obraty, ale dějove se mi moc nelíbila. Tak půl na půl.

21.08.2024

Není možné říci uplně jednoznačně, jestli se mi to líbilo moc a nebo jenom líbilo. Velmi mě bavila lehkost, s jakou autorka vypráví své příběhy, které jsou plné obrazotvornosti, nadpřirozena, ale přitom vyprávěné autenticky tak, jako by byly něco naprosto přirozeného. Matka obryně a nevlastní syn Jordán procházející anglickým 17. stoletím jsou nový typus dvojice, přičemž abnormalita vyprávěná normálně a s humorem spoluvytváří úplně nový svět. Svět, kde je běžné se nedotýkat podlahy, kde jsou města, která zachvátila epidemie lásky a je třeba ji vymýtit, kde jsou města, která popírají zemskou tíži, kde pohádka o dvanácti létajících princeznách je stejně skutečná jako požár Londýna nebo poprava krále. Tato literární zábavná hra je opravdu nápaditá, je to trošku takový ohňostroj nápadů a to na tom oceňuji. Zaráží mě, jak cize najednou působí odskok v dějové linii do skutečného 20. století, i když chápu, že sdělením románu je, že jsme stále stejní a nic s námi ta staletí neudělala. A když je možné létat, proč by nebylo možné se propojit s příběhy 17. a 20. století...? Nakonec to od autorky beru, a chvíli mi to připadalo jako vypravěcí zrada.
Co je ale opravdu třeba ocenit, je překlad (Lenka Urbanová), krásný, vybroušený a vytříbený jazyk. Příklad:
"Dobytek se v mlze utopil a svítící zrnko prachu se zjevovalo a mizelo a zjevovalo a mizelo jako maják, protínajíc vzduch silou blyštivého meče." (s. 9)
"Jedenkrát jsem se zamilovala - pakliže zamilovaností míníme onu krutost, která nás přivede rovnou cestou před brány ráje, kde je nám dáno shledat, že nám zůstanou navždy uzamčeny." (s. 35)
"Nezabila jsem ho, Nechala jsem ho kráčet po cimbuří nad troskami jeho království; tělo prolezlé nemocí. Té zimy ho nalezli na sněhu mrtvého. Proč jen nenapřel svůj život ke mně, jako stromy, ač zmítané větrem, nepřestávají sledovat pouť slunce?" (s. 49)
"Král chtěl promluvi, ale Bradshaw mu nedal svolení a pokynul, aby byl odveden. Z hlediska práva už byl mrtev a mrtví nemluví." (s. 67)
"Během jediné noci může uběhnout dvěstě tisíc let, když čas plyne pouze v naší mysli. Pravidelné milníky ročních dob, krajina milovaná v neustálých proměnách, to probíhá venku, zatímco uvnitř, tam námi pod jiným nebem otáčejí světelné roky." (s. 126)

Je to svérázná procházka do minulosti a současnosti naší duše a mužsko-ženského světa. Když se člověk odpoutá od běžného vyprávění a přijme celou tu stylizaci, myslím, že si to užije a dokonce si odnese i řadu užitečných rad. Například tu, kterou dala bordelmamá adeptce prostituce - z desatera pro ženy o mužích uvedu jen bod č. 10: "Tvá největší síla je v tom, že si muži myslí, jak mají ženy přečtené a jak do nich vidí." (s. 31). Svatá pravda.