Povídky malostranské přehled
Jan Neruda
Mně řekl osud: Českým pěvcem buď, pěj jen, co sluší nešťastnému lidu, stesk zoufalý a žhavou jeho bídu, tvá píseň lásky trpkosti svou rmuť, buď krutě zimna v nejparnejším lidstva létě, tvůj lid má hojit, tobě srdce drát - já ledačím jsem byl v tom božím světě a čím jsem byl, tím jsem byl rád.
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Povídky malostranské. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (297)
Souhlasím naprosto s uživatelem Saturnia, který napsal komentář 20.09.2024.
Tato kniha se mi četla naprosto pohodlně. Já bych to ze svého úhlu pohledu popsal jako takovou "oddechovou" knihu. Velmi příjemné prostředí, postavy, i téma. I když nějaké povídky zasahují do "těžších" témat si stojím stále za svým názorem. Vřele tuto knihu doporučuji.
Tato kniha pro mě byla velkým překvapením, moc se mi zalíbila. Některé povídky byly lepší, než jiné, ale líbily se mi všechny.
Skvěle se četla a zastaralá slova byla vzadu hezky vysvětlena.
Knihu bych doporučila k maturitní četbě, převážně těm, kterým nevadí číst "delší" knihy.
Související novinky (1)
Knižní novinky (30. týden)
25.07.2021
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Povídky malostranské v seznamech
v Právě čtených | 61x |
v Přečtených | 5 511x |
ve Čtenářské výzvě | 686x |
v Doporučených | 92x |
v Knihotéce | 1 175x |
v Chystám se číst | 367x |
v Chci si koupit | 47x |
v dalších seznamech | 29x |
Štítky knihy
Praha povídky 19. století zfilmováno rozhlasové zpracování české povídky každodenní život Malá Strana (Praha)
Část díla
Doktor Kazisvět
1876
Figurky: Idylický úryvek ze zápisek advokátního koncipienta
1878
Hastrman
1878
Jak si nakouřil pan Vorel pěnovku
1878
Jak to přišlo, že dne 20. srpna 1849, o půl jedné s poledne, Rakousko nebylo rozbořeno
1878
Autorovy další knížky
2014 | Povídky malostranské |
1947 | Kam s ním? |
2009 | Balady a romance |
1959 | Písně kosmické |
1941 | Hřbitovní kvítí |
Posloucháno jako audiokniha. Načtení bylo mistrovské, takže jsem si povídky užila. Kdybych ale měla povídky číst sama, nejsem si jistá, jak by to dopadlo. Četlo by se mi to pravděpodobně těžko a bojovala bych s jazykem, který pomalu zastarává. Prokreslení postav a schopnost navodit atmosféru je ovšem stále mistrovská, čtenář/posluchač má pocit jako by se ocitl v uličkách malé strany, obzvlášť pokud ji jen trochu zná, nebo ho vtáhne temná až horová atmosféra. Neruda byl opravdový mistr, navíc často i vtipný.