Povídky malostranské přehled

předevčírem

Od téhle knihy jsem měla příjemné očekávání, ale první povídka mě zklamala. Možná kdybych ji přečetla teď, už by se mi to četla jinak, ale říkala jsem si, no tak to nevím, jestli dočtu. Ostatní povídky mě pak ale chytly a čtení jsem si užívala a moc mě to bavilo. Hezké charaktery postav. Přemýšlela jsem, jaká povídka se mi líbila nejvíce, ale nemohu se rozhodnout. Až pojedu do Prahy, musím si udělat procházku po Malé Straně, protože mě kniha do prostředí naprosto vtáhla.

16.01.2025

Když jsem před lety tuto knížku tak zvaně "musela" číst, třeba kvůli maturitě, tak mě až tak moc nebrala. Jako ostatně asi i dnešní -náctileté. Ale jak stárnu, líbí se mi Nerudův poklidný styl vypravování čím dál tím víc. Zvlášť v dnešní uspěchané době povrchních, nestálých citů a neustálého nervózního informačního šumu z různých zdrojů, mnoha sítí a všelijakých platforem a lajků je pro mne velice povzbuzující, že pan Vorel dál stojí před svým krámkem, paní Ruska spěchá na další funus, pan Vojtíšek dostal ten den slušnou almužnu, pan Rybář si prohlíží svoje kameny a že u jednoho stolu sedí den co den pan Ryšánek a pan Schlegl.
A mimochodem - poznámka pro ty, kteří jako já plní letošní Čtenářskou výzvu, mám pro vás skvělý tip - všimli jste si, že Nerudovy Povídky malostranské vyšly jen v češtině už 76x ?! To je možná rekord všech u nás vydaných knih! Tak směle na Malou Stranu!