Lily a Magor – 1. díl přehled

15.10.2022

Tento příběh mi bohužel vůbec nesedl. Jak moc jsem se na něj těšila, tak moc jsem nyní zklamaná, ale tohle prostě nebylo čtení pro mě. :(

Než se vrhnu na všechny své poznámky, které k příběhu mám, ráda bych vyzdvihla pozitiva: Autor skutečně detailně a srozumitelně popisuje jak místa, kde se děj odehrává, tak veškeré postavy, které do příběhu umístil. Takže za mě palec nahoru.

A teď ta negativa, která jsem bohužel nedokázala přehlédnout a v průběhu nedošlo k žádné pozitivní změně.

Celkově se mi zdá příběh velmi zmatený. Bez varování se zde střídají úhly pohledu a než se čtenář stihne zorientovat, tak se pohled opět změní. Příběh by potřeboval trochu učesat, protože se za veškerou akci a skoky v ději úplně ztrácí hlavní dějová linka. Při zpětném ohlédnutí si však říkám, zda vůbec hlavní linka někdy existovala. Autor má opravdu neskutečnou fantazii, ale myšlenky nejsou uspořádané a díky tomu si podle mě nelze příběh dokonale užít.

Nakonec ještě zmíním nevhodné použití poznámek pod čarou, které vysvětlují použité pojmy. To by však z mého pohledu mělo být součástí samotného příběhu. To už je však, vzhledem k předešlým bodům, úplný detail.

Mám doma také druhý díl, ale bohužel nemám odvahu se do něj pustit. Tento příběh si mě nezískal a těch pár stran jsem četla téměř dva měsíce. Prostě jsem se nemohla začíst.

Hodnotím 1/5

12.09.2022

Než se vůbec pustíme do shrnutí mých dojmů ze čtení, je potřeba zdůraznit, že se jedná o příběh, který se tak nějak nachází mezi žánry sci-fi, fantasy, grotesky či pop-artu. Je zde spousta situací, které působí jako vystřižené z béčkového filmu, u kterých budete buď kroutit hlavou nad tím, jaká je to kravina, nebo se u nich dobře pobavíte. :D

Jak už název napovídá, jedna se o soubor povídek, vlastně spíš takových kratších deníkových záznamů jednotlivých postav, které dohromady jakž takž dávají dějovou linku. Jakž takž píši proto, že musím přiznat, že jsem tak cca u poloviny knihy byla naprosto zmatená a nevěděla jsem, co se vlastně děje. :D Zápisky jsou sice opatřeny daty, ale to mi v orientaci nijak zvlášť nepomohlo. Nicméně když pomineme výše zmíněná fakta, jedná se o vlastně docela dost fajn příběh.

Máme zde dvě ústřední postavy - Lily a Magora. Jak se v průběhu příběhu dozvíme, mají spolu tak trochu ambivalentní vztah - milují se a přesto si dost často lezou vzájemně na nervy. Lily si nese své "démony" z minulosti a není pro ni snadné se do někoho zamilovat, no a Magor je prostě...magor. Nepředvídatelný pošuk. Lily je studentkou školy Legati Cruentas, Magor je členem uskupení jménem Bravo Kachny. Magor se spolu s ostatními Bravo Kachnami často dostává do zvláštních situací, ve kterých figurují pistole, revolvery, plamenomety či granáty, Lily se do těchto situací často přimotá.

A jak už asi tušíte, i když jsou postavy obvykle často na hranici mezi životem a smrtí (a ve skutečnosti by byly už dávno mrtvé), nakonec vždycky nějak vyváznou. Na pozadí toho se pak nenápadně odvíjí větší příběh, ze kterého nám je ale v prvním díle odhalen jen kousek a předpokládám, že víc se o něm dozvíme v druhém a potenciálně třetím díle.

Musím říct, že hned na začátku čtení jsem byla zmatená jak lesní včela. Vůbec jsem nevěděla co se děje, kdo je kdo a podobně. Bohužel až příliš pozdě jsem zjistila, že autor má na svých webových stránkách poměrně rozsáhlou Wiki, kde má o jednotlivých postavách poměrně dost rozsáhlé zápisy. Nicméně jsem se nenechala odradit, říkala jsem si, že si prostě užiju situačního humoru a toho, čemu budu schopná porozumět. Přiznávám, že prokousat se některými částmi mi trvalo zatraceně dlouho. Ale pak byly části, jako třeba velká bitva v nemocnici, které utíkaly samy a moc se mi líbily. Autor navíc vymyslel svůj vlastní svět, který se velmi podobá tomu našemu, a to jak zvyklostmi, tak názvy míst, což je velké plus. Hodně se mi líbilo také Magorovo zlé alter-ego a impové v jeho hlavě, jejichž konverzace jsou nám místy odtajněny.

Po dočtení bych tedy řekla, že samotný svět a postavy se mi velmi líbí, ale co se týče děje, mám pocit, že by si zasloužil asi trochu víc péče...mrzí mě, že jsem se nedokázala dostat pod povrch a mohla si ho prohlédnout jen okrajově. Doufám, že v druhém díle se tohle trochu spraví. Tuhle podivnou blbinu ( v dobrém slova smyslu) bych tedy doporučila všem, kterým nevadí trocha té absurdity a rádi se zasmějí u nesmyslných či prvoplánových situací.