Práce: Dějiny toho, jak trávíme čas přehled
James Suzman
https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/476765/bmid_prace-dejiny-toho-jak-travime-cas-bWF-476765.jpg
4
22
22
Bez práce nejsou koláče. Někdy to ale jde i bez nich. Práce určuje náš osobní čas, formuje naši identitu a točí se kolem ní organizace celé moderní společnosti. Je prostě přirozené pracovat nebo si práci hledat. Po většinu lidských dějin tomu tak ovšem nebylo a v některých kulturách i v současnosti nezastává práce takovou zásadní roli jako v západní společnosti. Lidé na Západě přitom žijí v nadbytku, v narušeném životním prostředí a také v kontextu zrychlující se automatizace čehokoli. Paradoxně se ale pracuje stále více. Antropolog James Suzman v knize Práce pátrá po zdrojích a příčinách fenoménu politické, kulturní i osobní posedlosti prací. Odhaluje kořeny současného pojetí práce v ideologických sporech devatenáctého století, ale také v tehdejším chápání biologie. A na vlastních výzkumech i historických příkladech ukazuje, že žít a prospívat se dá i bez neustálého pracovního nasazení. Zvlášť když k tomu lidstvo má prostředky i motivaci.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Práce: Dějiny toho, jak trávíme čas. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (5)
Kniha pojednává o tom, jak se vyvíjela práce v lidských dějinách a taky o tom, jak to s "prací" funguje ve zvířecí říši.
Jde o opačný pohled na svět, než který předkládají knihy, které jsem v poslední době četl. Atomové návyky (dej tomu o trochu více, makej na sobě), Kam se poděl můj sýr (jdi si za svým snem, makej) a další hromady knih o marketingu…
Autor se zaměřuje na to, kolik času trávíme prací, kolik času trávili naši nedávní předci a kolik času trávili naši dávní předci, kteří se živili lovem a sběrem. Sice jsme na tom lépe, než dělníci rozjíždějící průmyslovou revoluci, o pohodičce lovecko-sběračských komunit si ale zatím můžeme nechat jen zdát.
Takže si to shrneme: Lidi, spěte (kniha: Proč spíme) a nedřete tolik (kniha: Práce)! Obě knihy jsou dobrou inspirací a svým způsobem i návodem na to, jak si uchovat duševní zdraví v dnešní uspěchané době.
Mé očekávání od knihy bylo zcela jiné, ale nakonec velmi zajímavé čtení. Autor zkoumá, jak lidstvo v průběhu časů trávilo a tráví svůj život. Pro nejstarší etapu lovců a sběračů sahá po archeologii a atropologii, následně se coby historik zabývá otroctvím a zemědělstvím starověku a středověku, coby ekonom zase rozebírá přesun do měst a industrializaci, až se dostane k eseji o automatizaci práce a vlivu technologií. Je tedy vidět, že jde o značně odlišné přístupy.
Nicméně dostáváme přesvědčivý obrázek toho, jak jsme se z vcelku soběstačného a prostého, ale každopádně neuspěchaného života lovců a sběračů, dostali k přikování se k půdě a přizpůsobení se ročním cyklům zemědělství a chovatelství. A následně, jak jsme v průmyslové revoluci vyměnili sen o výdělku a lepším živobytí za nekončící lopotu coby součást velkého stroje špinavé továrny. Postindustriální doba přinesla nezřízenou spotřebu a dominanci sektoru služeb. Fyzicky těžké práce ubylo, ale naše touha vlastnit víc a víc věcí, které nám jsou marketingově podsouvány, nás dohání k workoholismu a plýtvání času a energie v nesmyslných zaměstnáních bez reálného přínosu komukoli.
Spolu s tím se také extrémně zvedá majetková nerovnost. Přesto nepřestáváme věřit, že poctivou prací si zajistíme spokojený život. Práci proto obětujeme volný čas i vztahy. Statistiky ale mluví jasně.
Související novinky (1)
Knižní novinky (45. týden)
07.11.2021
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Práce: Dějiny toho, jak trávíme čas v seznamech
| v Právě čtených | 4x |
| v Přečtených | 28x |
| ve Čtenářské výzvě | 3x |
| v Doporučených | 3x |
| v Knihotéce | 38x |
| v Chystám se číst | 52x |
| v Chci si koupit | 16x |
| v dalších seznamech | 3x |
Práce: Dějiny toho, jak trávíme čas
Poselství knihy by se dalo smrsknout do jediné maximy, a to nepracujme tolik aneb čas nejsou jen peníze. Ke šťastně prožitému životu patří i přiměřená míra zahálky, nicnedělání, pozorování, případně kreativity. Co se týče materiální střídmosti a potírání nerovnosti, v tom se dle autora můžeme učit od prapředků lovců, resp. z toho, co o jejich životním stylu víme z antropologie, archeologie apod.; autor zde často odkazuje na zvyky afrických Ju/´hoasiů, kteří se svým zvykům těmto lovcům blíží. Vztah mezi vztah mezi energií, životem a prací je společným rysem, který sdílíme i s jinými živými organismy.
V této knize není dle mého názoru sdělováno čtenářům nic převratně nového a není to ani o tom, že bychom se měli vrátit k životnímu stylu lovců – sběračů, neboť s rozlezlostí a početností lidské populace, o což se úspěšně postarali naši zemědělští předkové a se současným rozvojem a koncentrací obyvatel do měst, to ani nejde. Autor se dotýká všemožných témat souvisejících s prací od evoluční biologie, archeologie, historie, antropologie; odkazuje na různé autory od Leviho-Strausse a jeho strukturalistické teorie kultury, Malthusse a jeho teorie o exponenciálním růstu populace vs aritmetickém růstu zemědělských výnosů, Meadowse a jeho Meze růstu atd.
Ano, jistě, někteří z nás vidí v honbě za kariérou a penězi vyšší smysl, nebo jsou zkrátka v tahu stávajících kulturních vzorců jako např Japonci, kteří jsou schopni upracovat se k smrti a nevzít si ani den volna je pro ně otázkou cti. Mně osobně prázdná hesla typu „když nemůžeš, tak přidej“ nechávají zcela chladnou a v ´pohádce´ o nekonečném hospodářském růstu nevidím žádný happy end (a ani tam není). Kdo se žene za falešným pozlátkem, bude se za ním hnát dále. Kniha nekniha.