Prahou pod pancířem Vlasovců přehled
Pavel Žáček
Již čtvrtý svazek úspěšné ediční řady České květnové povstání ve fotografii se věnuje jednomu z nejrozporuplnějších témat závěrečného období druhé světové války – bojovému nasazení Ozbrojených sil Výboru pro osvobození národů Ruska zformovaných nacistickým vrchním velením na podzim 1944. Kniha známého historika Pavla Žáčka za pomoci několika set převážně dosud nepublikovaných dobových fotografií mapuje osudy Vlasovců (jak byli příslušníci těchto jednotek nazýváni podle svého velitele generálporučíka Andreje Andrejeviče Vlasova) na území Protektorátu Čechy a Morava v květnu 1945. Autor se soustřeďuje především na významné zapojení početných vlasovských obrněných sil a těžkých zbraní na straně povstalců do bojů o Prahu. V závěru objevné publikace přinášející mnoho dosud neznámých faktů nechybí připomínka tragických osudů těchto vojáků po skončení války.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Prahou pod pancířem Vlasovců. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (2)
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Prahou pod pancířem Vlasovců v seznamech
v Přečtených | 5x |
v Doporučených | 1x |
v Knihotéce | 3x |
v Chystám se číst | 2x |
v Chci si koupit | 4x |
v dalších seznamech | 1x |
Autorovy další knížky
2019 | Čekisté |
2004 | Průlom - Agentem CIA uvnitř komunistické nomenklatury |
2017 | Vlasovci v boji za Prahu |
2014 | Prahou pod pancířem Vlasovců |
2022 | Rudé století |
V první řadě je nutno říci, že kniha se nesnaží glorifikovat Ruskou osvobozeneckou armádu. Jelikož je vydána pod hlavičkou Vojenského historického ústavu, jedná se jen a pouze o fakta, která jsou navíc řádně ozdrojována. Nezabírá se její celkovou historií a například zločiny z Varšavského povstání, která je načrtnuta pouze povrchně, ale působením v rámci československého protifašistického povstání. A tam byla úloha Vlasovců nepopiratelná. Spolupracovali hlavně s velitelstvím Bartoš a bez jejich dělostřelectva a těžké techniky by pravděpodobně boje o Pankrác a celou západní Prahu probíhali úplně jinak. Stejně tak se jim povedlo díky dělostřelectvu značně omezit nasazení proudových bombardérů Me 262 A-2a z letiště Ruzyně. Faktem také zůstává, že prvním spojeneckým tankem v Praze nebyl obligátní T-34/85 s rudou hvězdou a číslem 23, ale jeden ze starších T-35/76 Vlasovců. Značnou část knihy potom tvoří fotografie, často jednoho momentu z několika úhlů. Ty ocení převážně znalci místopisu nebo milovníci vojenské techniky či vybavení. A hlavně pro ty a pro lidi, co se zajímají o historii bez ideologického zkreslení je tato kniha určena.