Právo a vášeň přehled
Martin Škop
https://www.databazeknih.cz/img/books/49_/491156/bmid_pravo-a-vasen-vYc-491156.jpg
4
1
1
Kniha nahlíží na právo trochu jinak než obvyklými právně-filozofickými metodami. Zkoumá právo jako prostředí, v němž se střetávají lidské vášně a jež je založeno na kontrole těchto vášní. Právo proto nemůžeme chápat čistě jako nástroj, ale jako systém, jehož prvky lze interpretovat různými způsoby. Je v nich třeba zohlednit, jak právo působí, jak ovlivňuje či jak přesvědčuje své adresáty. Největší část publikace je proto věnována alternativním přístupům k popisu a interpretaci práva. Při popisu jeho vztahu k umění (literatuře nebo filmu) se projevují zvláštnosti práva a vyvstávají i neobvyklé možnosti jeho interpretace. Zapojením umění do právní teorie získáme nejen odlišný – často kritický a inspirativní – pohled na právo, ale také nové metody, jak s ním zacházet.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Právo a vášeň. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (1)
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Právo a vášeň v seznamech
| v Přečtených | 3x |
| v Knihotéce | 1x |
| v Chystám se číst | 3x |
| v Chci si koupit | 1x |
Autorovy další knížky
| 2012 |  Základy právní nauky |
| 2013 |  ...právo, jazyk a příběh |
| 2005 |  Normativní systémy v kyberprostoru (úvod do studia) |
| 2008 | Právo v postmoderní situaci |
| 2011 | Teorie práva v příkladech |
„Pojem „právo“ nelze snadno popsat, či definovat. Jedná se o multidimenzionální fenomén, který musí být zkoumán ve více rovinách, respektive aspektech.“
To píše Aleš Gerloch ve své Teorii práva. Má bezesporu pravdu, ať si o něm samotném myslíme co chceme. Někdo by jednodušeji použil termínu polysém, ale to je vedlejší. Pokračuje výčtem různých pohledů na právo. Nu a tato kniha (ač nejen tato kniha) se nám snaží poskytnout další náhled. Náhled na právo jako jazyk, jazyk sui generis, se svým specifickým setem kódů a pravidel. Jedná se, myslím, o nejrozsáhlejší text zabývající-se touto problematikou v českém jazyce a autor je jednoznačně, pokud mne mé chabé znalosti neklamou, nejvýraznější postavou daného směru v českém prostředí. Nechci tím nijak upozadit například doktorku Štěpáníkovou, či Smejkalovou, případně další, které neznám.
O čem tedy publikace je? V prvé řadě o vztahu práva a umění, respektive o právu coby umění. Konkrétněji se pak zaobírá hlavně vztahem práva a literatury (tedy směrem Law and Literature, potažmo odvětvími tohoto směru Law as Literature a Law in Literature), dílčím způsobem vztahem práva a hudby (ne, nelžu) a nakonec též vztahem práva k filmu, respektive sdělovacím prostředkům (třeba Matrix tu potkáte).
Z výše napsaného je vám nejspíše patrné, že se v textu setkáte s lidmi jako je Jean Baudrillard, Ronald Dworkin, Roland Barthes, či, co já vím, Michel Foucault. To je fakt. Na straně druhé narazíte v hojné míře také na Kafku, méně pak na Čapka, ale i na Dostojevského, či Camuse. A přes to, zdůrazňuji, je to jedna z nejčtivějších odborných publikací, které se mi zatím dostaly do ruky. Už to samotné by o knize mohlo lecos vypovědět.
Další, co vyplývá, doufám, z výše napsaného je, že de facto hlavním tématem knihy není nic jiného, než interpretace. Tohle slovo dokáže, myslím, leckomu umrtvit mysl, ale ve skutečnosti je to téma nejen zajímavé, ale v právu také krajně důležité, možná dokonce nejdůležitější. Když dojdeme ad absurdum, můžeme říct, že kvalitní legislativa je nevýznamná oproti kvalitní interpretaci. Se správnou interpretací dokážeme z mizerné normy udělat ledacos, ale špatnou interpretaci ani kvalitní norma nezachrání. Je proto dobré hledat další a další náhledy na interpretaci práva. To je ostatně důležité poselství nejen autora, který se dlouhodobě snaží očistit dobré jméno jazykového výkladu, ale i poselství celé právnické fakulty Masarykovy univerzity.
Když jsem nastupoval na fakultu, ptala se mě maminka, zdali mi k něčemu budou ty stovky přečtených knih teď, když nastupuji na práva. Tvrdil jsem tehdy, že přímo možná k ničemu, ale reálná hodnota je jistě i v právu zuživatelná. Když jsem toho času narazil na první články o hnutí Law and Literature, byl jsem spokojený. Tato kniha mne činí šťastným.
Je to skvělá publikace, kterou rozhodně má smysl číst a která nabízí další témata k rozboru. Například vztah práva a filmu je tu spíše nastřelen. Člověk má rozhodně co z jejího čtení získat. A pokud snad i ne, při nejmenším je to celkem prča. Docent Škop je garantem předmětů Teorie práva. A hádejte, z čeho si v knize několikrát dělá prču? Áno, uhodli.